Podpora kojení v pražských porodnicích

Pokud nás sledujete už delší dobu nebo se podporou kojení zabýváte profesně, asi tušíte, že Praha není českou Mekkou kojení. Z oficiálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v Praze bylo v roce 2015 (novější data zatím nemáme, ale budeme o ně žádat) nejvyšší procento dokrmovaných novorozenců při odchodu z porodnice ze všech krajů – 18,3 %. Tedy že téměř každý pátý novorozenec odcházel s dokrmem.

Pojďme se tedy podívat, jak si pražské porodnice stojí v našem průzkumu podpory kojení v letech 2014-2017. Základní informace o průzkumu – včetně popisu sběru dat či limitů průzkumu –  najdete zde, na tomto místě se už nechceme opakovat. Jste-li zdravotníkem pracujícím v porodnici, pak Vaší pozornosti doporučujeme také náš otevřený dopis.

Odpovědí vztahujících se k pražským porodnicím se nasbíralo celkem 619, doplňující komentář pak připsalo 350 respondentek. Shrnutí výsledků každé porodnice uvádíme níže spolu s informací, zda se jedná o  porodnici s certifikátem Baby-friendly Hospital (tj. zda se dobrovolně zavázala naplňovat 10 kroků k úspěšnému kojení Světové zdravotnické organizace a UNICEF). Porodnice jsou seřazeny v pořadí od nejvíce po nejméně podporující kojení (celorepublikový žebříček porodnic pak zde, metodologie zde).

Ještě předtím si ale na úvod srovnáme porodnice dle 10 vybraných parametrů z průzkumu (z celkových 23 sledovaných), které přehledně ukazují, jakou pomoc a podporu dostaly respondentky v počátcích kojení. Jak vidno, potvrzuje se notoricky známý fakt, že mezi porodnicemi panují značné rozdíly.

	Thomayerova nemocnice, n=80	Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (Apolinář), n=146	Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, n=25	Ústav pro péči o matku a dítě (Podolí), n=191	Nemocnice Na Bulovce, n=61	Fakultní nemocnice v Motole, n=116
% žen, které nedostaly informaci, kam se mohou po porodu obrátit o pomoc s kojením	31,2 %	65 %	68 %	43,9 %	68,8 %	68,9 %
% žen, ke kterým nepřišel nikdo z personálu nejpozději do 6 hodin po porodu, aby jim poskytl informace o kojení a nabídl pomoc s kojením	32,5 %	52 %	36 %	32,9 %	59 %	52,5 %
% žen, které nebyly hned po porodu s miminkem v kontaktu kůže na kůži nepřerušovaně po dobu alespoň jedné hodiny	68,7 %	75,3 %	72 %	68 %	73,7 %	84,4 %
% žen, které nebyly personálem informované o důležitosti kontaktu kůže na kůži s miminkem během pobytu v nemocnici	81,2 %	84,9 %	84 %	90 %	83,6 %	91,3 %
% žen, které nedostaly informace o tom, jak vypadá správná poloha a správné přisátí miminka	15 %	56,8 %	32 %	26,7 %	45 %	31,8 %
% žen, kterým personál neukázal, jak během kojení poznají, zda miminko skutečně pije mléko z prsa	52,5 %	52 %	60 %	45,5 %	59 %	56,8 %
% žen, které nedostaly od personálu informaci, že mají miminko kojit bez omezování délky kojení tak často, jak miminko nebo ony chtějí	62,5 %	77,3 %	60 %	68,5 %	81,9 %	80 %
% žen, které dostaly od personálu návrh na použití dudlíku nebo byl jejich miminku podán bez jejich souhlasu	13,7 %	44,5 %	12 %	13,6 %	24,5 %	16,3 %
% dětí, které byly dokrmované umělým mlékem	38,7 %	45,8 %	56 %	37,6 %	44,2 %	54,3 %
% dětí dokrmovaných umělým mlékem bez informovaného souhlasu	6,2 %	26 %	28 %	14 %	19,6 %	12,9 %

1. Thomayerova nemocnice (BfH)

Podrobné výsledky nemocnice se všemi údaji i komentáři najdete zde.

První místo v Praze celkem nepřekvapivě obsadila Thomayerova nemocnice, která jako první porodnice v ČR získala v roce 1994 titul Baby-friendly Hospital. Právě v ní také sídlí Národní laktační centrum.

Z komentářů žen plyne, že výrazné množství žen bylo v Thomayerově nemocnici spokojených. Citujeme z jejich komentářů:

Měla jsem maximální pomoc a maximum informací a vím, že nemít jejich podporu, kojení bych vzdala.

Sestry v Thomayerce byly, co se týče kojení, opravdu skvělé a dokázaly poradit, pomoct.

Cítila jsem velkou podporu od personálu, otevřenost k diskuzi na téma kojení a hlavně jejich erudovanost. Maximální spokojenost!

Na veškeré dotazy mi bylo zodpovězeno, personál ochotný radit při kojení. Ze začátku jsem nevěděla, jak na to, sestry mi poradily, jak to dělat správně, tím mi dodaly jistotu a rozkojila jsem se.

Oceňuji, že i přestože mimčo nepřibíralo a mně se ještě netvořilo mléko, nedokrmovaly. Nedávaly dudlíky a nevadilo jim, že mimčo spí se mnou na posteli.

Výsledky průzkumu skutečně potvrzují, že porodnice z hlediska podpory kojení vychází lépe než ostatní pražské porodnice (s výjimkou kritéria bonding po porodu, kde vychází o něco málo lépe Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí – viz tabulka nahoře). Thomayerova nemocnice je nadprůměrná i  z hlediska celorepublikového (celorepublikový žebříček zde), nicméně ani tak se neprobojovala do první desítky porodnic v ČR a z odpovědí žen plyne, že ani v této porodnici nebylo beze zbytku naplněno 10 kroků k úspěšnému kojení. Vybíráme z výsledků:

• 68 % žen nebylo hned po porodu s miminkem v kontaktu kůže na kůži nepřerušovaně po dobu alespoň jedné hodiny.
• 81 % respondentek nedostalo během pobytu v porodnici informaci o důležitost kontaktu kůže na kůži.
• Téměř 2/3 žen nedostaly informaci, že mají dítě kojit tak často, jak miminko nebo ony chtějí.
• Přes polovině žen personál neukázal, jak poznají, že dítě skutečně pije mléko z prsa.
• 38 % žen uvádí, že personál nepovažoval za samozřejmé, aby byly s miminkem v jedné posteli.
• Přes třetinu dětí bylo dokrmováno umělým mlékem, přičemž 83 % matkám těchto dětí nebyl osvětlen důvod, proč se tak stalo.
• 13 % žen dostalo od personálu návrh na použití dudlíku, nebo byl miminku podán bez jejich souhlasu.

Mezi výhrady, které ženy ve svých komentářích nad rámec dotazníku uvádějí, patří:

• přetíženost personálu a nedostatek adekvátní pomoci

V situaci, kdy má jedna sestra na starost 20 rodiček, prostě nemůže věnovat individuálně každé neomezený čas.

Dostala jsem na příjmu desky A4 o kojení, že si to mám přečíst, víc se se mnou nikdo nebavil.

Hrůza a děs, vůbec jsem nevěděla, co dělat a jak kojit. Na otázku jak, jsem dostala odpověď: “Jak vám to vyhovuje.” […] Odcházela jsem s krvavými ragádami, absolutně bezradná a nešťastná, postupně jsem přicházela o mléko, dcera nic nevytáhla a ragády se zhoršovaly.

Personál mě s kojením seznámil prostřednictvím brožury. […] Jinak jsem žádné informace o kojení nedostala.

Laktační poradkyně přišla třetí den a řekla: “No třeba to nějak půjde.” Ale nedokázala poradit nic, prostě vůbec nic.

Správnou techniku mi ukázaly až po několika dnech na moji žádost.

Neuměly mi pomoci se správnou polohou.

• rozporuplnost udílených rad

Bylo to příšerné, každá sestřička radila něco jiného a vyvracela metody té, která byla před ní se slovy, že tak nikdy nenakojím.

Pro mě jako rodičku byla edukace o kojení velmi nekonzistetní, jedna sestra řekla to, druhá ono.

• nepříjemné mačkání prsou a přikládání dětí k prsu

Několikrát za pobyt mi sestry bez dovolení či alespoň upozornění mačkaly prsa pro zjištění, zda teče mléko a také při pokusu vecpat bradavku do úst syna.

Vždy, když mi ukázali, jak malou přikládat na prso, byly sestry velmi surové, nenechaly ji přisát samotnou, ale zmáčkly mi prso a přirazily ji hlavičku k bradavce.

Jedna ze starších sester mi dokonce dítě vyrvala z ruky a násilím mi dítě nacpala k prsu tak, jak si zrovna usmyslela, že je to správně.

• nadbytečné používání kloboučků

Když to nejde, okamžitě nasadí kloboučky.

Odcházela jsem s kloboučky, zbytečně, do týdne byly pryč, nebyly potřeba.

• někdy až kontraproduktivní tlak na kojení

Ačkoliv mi nikdo vlastně nedokázal pomoct s rozkojením se a dát mi objektivní rady, jak laktaci dopomoct, zdráhali se mi na moje vlastní požádání poskytnout příkrm, protože si v této porodnici zakládají na své úžasné Laktační lize a řídí se heslem “rozkojíme i ten poštář, na kterým ležíte”. Opak byl pravdou – jejich přístup tvorbu mléka leda tak zazdil, protože jsem byla ve stresu z toho, že já mléko nemám, umělé mi nikdo neposkytne a dcera pojde hladem.

• vybavení porodnice

Nepohodlné, bez kojícího polštáře v posteli, která se nedala polohovat a nedalo se pořádně opřít.

Bohužel postele jsou umístěny v prostoru a měla jsem velký strach, že únavou usnu a miminko spadne.

Pokračování na straně 2