Poporodní blues

Odpočívající šestinedělka

Poporodní blues (baby blues) je krátké období, kdy se žena po porodu cítí přecitlivělá a náladová. Maminka u sebe může dále vysledovat třeba plačtivost, podrážděnost, poruchy koncentrace, smutek, pocity bezmoci, zmatek, sociální izolaci, únavu, neklid, napětí a úzkost. V zásadě lze tedy říct, že na sobě poznáte, že nejste ve své kůži.

Odborná literatura uvádí, že se poporodní blues se objevuje u 26-85 % žen (podle toho, jak přísná kritéria pro baby blues si výzkumníci stanovili). Je tedy tak častý, že se někdy dokonce považuje za normální reakci na porod.

Je přirozené cítit se po porodu dítěte a při přerodu v rodiče přecitlivěle a ohromeně. Zvláště když se nejspíš potýkáte se spoustou nových požadavků na Váš čas a pozornost a zároveň se Vám nedostává spánku. Přestože prožívat poporodní blues může být zneklidňující, je důležité si uvědomovat, že netrvá dlouho – většinou pouze několik dnů – a většinou se dá zvládnout.

National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health, s. 13.

Poporodní blues se objevuje hodiny či dny po porodu a trvá zhruba 10 dnů. Jeho vrchol je mezi třetím a pátým dnem po porodu.

Není zcela zřejmé, co poporodní blues způsobuje, a může se tedy v zásadě objevit u kterékoliv maminky. Jako nejčastější příčina se uvádí hormonální změny po porodu (zejm. pokles estradiolu a progesteronu).

Hormonální hladina ženy prodělává výkyvy jako nikdy v životě. Jednoho hormonu po porodu rapidně ubylo, jiný prudce přibývá s tvorbou mléka. Hormonální (a tím i náladové) vrcholy a propady lze přirovnat k hormonální dráze.

Ingeborg Stadelmann: Zdravé těhotenství, přirozený porod, s. 296.

Dalšími faktory zvyšujícími riziko výskytu poporodního blues mohou být:

  • první porod,
  • poporodní komplikace (zejm. akutní císařský řez a vaginální extrakční operace),
  • manželský nesoulad,
  • nízká sociální opora,
  • úzkosti či deprese v předchozí anamnéze,
  • zvýšená hypochondie,
  • nízké sebevědomí v roli matky,
  • separace matky a dítěte v poporodním období,
  • nízký sociální statut,
  • finanční nejistota.

Tyto okolnosti se mohou vyskytovat současně a vzájemným působením syndrom poporodního blues zintenzivňovat.

Zajímavé je, že se poporodní blues vyskytuje napříč různými kulturami, byť například v Japonsku se objevuje méně často. Zřejmě díky tradičně větší podpoře šestinedělek ze strany jejich rodin (tzv. satogaeri bunben – návrat rodičky do domu svých rodičů a setrvání tam až několik měsíců po porodu, zatímco jí rodina pomáhá psychicky i prakticky).

Při adaptaci Maternity Blues Questionnaire na české poměry v roce 2016 vyplynulo, že:

  • vícerodičky měly o 58 % nižší riziko silného poporodního blues;
  • ženy po akutním a plánovaném císařském řezu měly ve srovnání s ženami po spontánním vaginálním porodu zhruba dvojnásobné riziko silných blues;
  • ženy po vaginální extrační operaci měly oproti ženám po spontánním vaginálním porodu šestinásobné riziko silných blues;
  • ženy s depresí v anamnéze měly téměř pětkrát vyšší riziko silných blues;
  • nebyla zjištěna souvislost mezi silným blues a rodinným stavem, vzděláním ani pobytem na nadstandardním pokoji.

Poporodní blues zpravidla po 1-2 týdnech vymizí a nezanechává na ženě žádné následky, proto se ho není třeba nijak zvlášť děsit. Jakkoliv pro vás může být nepříjemný. Je však třeba dávat pozor, aby se jeho projevy výrazně neprohlubovaly nebo nepřetrvávaly delší dobu. V takovém případě totiž může přerůst v poporodní depresi, což se ale děje jen ve zhruba 10-19 % případů.

Jak se lépe vyrovnat s poporodním blues?

Z literatury, příběhů ostatních maminek i vlastních zkušeností jsme identifikovaly několik tipů, které vám mohou ulehčit:

  • co nejvíce odpočívejte,
  • jezte vydatně a pestře (v porodnici i doma),
  • choďte pravidelně na procházky (pokud ještě nechcete brát miminko ven, požádejte někoho ze svého okolí o pomoc s hlídáním a vyražte sama – i 20 minut denně udělá rozdíl),
  • požádejte o pomoc rodinu a přátele (praktická pomoc vás obřemení od povinností, ale i samotné popovídání vám může zlepšit náladu),
  • připomínejte si, že je to jen dočasné,
  • buďte v kontaktu s ostatními maminkami, zvlášť s těmi, které si poporodním blues prošly a podpoří vás,
  • využijte péče komunitní porodní asistentky.

Zdroje:

Mohr, P.: Poporodní psychické poruchy, in: Takács, L. – Sobotková, D. – Šulová, L. (eds.): Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace, Grada Publishing, 2015, s. 75-104.

National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health.

Stadelmann, I.: Zdravé těhotenství, přirozený porod, nakladatelství One Woman Press, 2006.

Takács, L. – Smolík, F. – Mlíková Seidlerová, J. – Čepický, P. – Horáková Hoskovcová, S.: Poporodní blues – česká adaptace dotazníku “Maternity Blues Questionnaire”, in Česká gynekologie, 2016, č. 81, s. 355-368.

Wider, J.: Pozor! Jak se nezbláznit po porodu aneb Jak po narození dítěte získat zpět svou postavu, fyzické a duševní zdraví a obnovit sexuální život, nakladatelství Metafora, 2009.

error: Obsah si chráníme:)