Poporodní deprese patří mezi nejběžnější poporodní komplikace. Zároveň jde o nejčastější duševní poruchu, která maminkám hrozí po narození dítěte.
Od „klasické” depresivní poruchy se poporodní deprese odlišuje pouze tím, že její začátek spadá do období 4 týdnů až 6 měsíců po porodu.
Cítila jsem se jako v černé díře, do které jsem se propadala víc a víc. Porodila jsem tak krásné, dokonalé miminko, ale vlastně jsem se z něj nedokázala vůbec radovat. Byla jsem unavená, přešlá, všechno mi tak nějak splývalo a bylo jedno. Říkala jsem si, jak jsem strašná a neschopná. Pak mě napadlo, jestli má vůbec smysl v tom pokračovat a jestli by všem nebylo lépe, kdybych tu nebyla.
Maminka Terezy, 32 let
Udává se, že se s poporodní depresí setká 10-19 % maminek a nejčastěji se určuje pomocí Edinburghské škály poporodní deprese (v češtině zde). Je ale známým faktem, že ženy o svých problémech často nechtějí z různých důvodů mluvit. Ne vždy je také depresivní porucha rozpoznána okolím. Někdy si představujeme, že maminka trpící poporodní depresí musí být pořád skleslá a smutná. Článek americké neziskové organizace Postpartum Progress ovšem dokládá na fotkách rozjásaných a usměvavých maminek, že na první pohled nepoznáte, zda maminka trpí depresí nebo ne.
Rizikovými faktory poporodní deprese jsou:
- osobní anamnéza poporodní deprese,
- rodinná anamnéza poporodní deprese,
- osobní anamnéza premenstruační poruchy nálady,
- deprese nebo úzkost v graviditě,
- starší nebo mladší matka,
- nedostatečná podpora z okolí,
- partnerské neshody,
- neplánovaná nebo nechtěná gravidita,
- hormonální změny po porodu.
Nejvíce jsou ohroženy ženy, které se pro depresi léčily již v minulosti. Bohužel se pak také zvyšuje riziko relapsu po dalším porodu (41 % žen s poporodní depresí u prvního porodu vs. 18 % ostatních žen), ale na druhou stranu mají tyto maminky menší pravděpodobnost depresivní fáze mimo poporodní období (32 % vs. 62 %).
Jak se můžete cítit, pokud trpíte poporodní depresí?
- Smutná,
- plačtivá z neznámé příčiny,
- bezcenná,
- bez naděje v lepší budoucnost,
- unavená,
- neschopná zvládat každodenní situace,
- podrážděná a naštvaná,
- provinilá,
- nepřátelská nebo lhostejná vůči manželovi,
- nepřátelská nebo lhostejná vůči miminku.
Jak se poporodní deprese může projevit na vašem chování?
- Můžete jednat nesoustředěně,
- mít poruchy spánku,
- špatně usínat, i když máte tu příležitost,
- mít sníženou chuť k jídlu,
- neprojevovat zájem o sex,
- myslet na smrt.
Některé z těchto projevů (nedostatek koncentrace, poruchy spánku a nezájem o sex) jsou po porodu běžné, ale je důležité zmínit je vašemu doktorovi.
Jak se léčí poporodní deprese?
Existují 3 základní varianty:
- psychoterapie,
- farmakoterapie antidepresivy,
- kombinace obou těchto přístupů.
Zatímco akutní léčba trvá několik týdnů až měsíců, délka pokračovací léčby je zhruba rok.
Pokud vám lékař předepíše antidepresiva, léky rozhodně nevysazujte, i kdybyste se již cítila lépe. Riziko, že v takovém případě dojde v šestinedělí k relapsu je 68 %!
Kam se obrátit
Můžete se svěřit svému obvodnímu lékaři, na gynekologicko-porodnickém oddělení vaší porodnice (většinou mají možnost využívat psychiatrických konziliárních služeb) nebo rovnou využít specializované psychiatrické péče.
Adresář psychiatrů na stránkách Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je aktuálně mimo provoz, můžete zatím použít seznam např. zde. Seznam psychiatrických zařízení poskytujících lůžkovou péči je pak k dispozici zde. Ke konzultaci farmakoterapie duševních poruch v těhotenství a při kojení lze také využít ambulanci NÚDZ.
Zdroje:
Břicháček, V.: Edinburghská škála postnatální deprese: ověření v České republice, Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví, 2000.
Mohr, P.: Poporodní psychické poruchy, in: Takács, L. – Sobotková, D. – Šulová, L. (eds.): Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace, Grada Publishing, 2015, s. 75-104.
National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health.