Podpora kojení v pražských porodnicích
3. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Podrobné výsledky nemocnice se všemi údaji i komentáři najdete zde.
Porodnice nemá certifikát Baby-friendly Hospital. Z našeho dřívějšího porovnání fakultních nemocnic vyšla na 4. místě, přičemž v roce 2015 bylo při propuštění z porodnice plně kojeno 77 % novorozenců. Nicméně z hlediska uměle výživovaných dětí na tom byla porodnice dle svých dat dobře (jen 2,2 % novorozenců mělo být při propuštění z porodnice plně na umělé výživě), což je méně než národní i pražský průměr.
V našem průzkumu byly mnohé ženy s podporou kojení ve FN Královské Vinohrady spokojené:
Vše mi ukázaly sestry od Čápa, byly milé, pomohly s přisátím, syn se to naučil rychle. Z domova jsem jim i jednou volala, protože jsem měla popraskané bradavky. Vše se pak srovnalo, doporučily mi, jak o bradavky pečovat, čím mazat, jak motivovat syna k pití, jak pečovat o prsa, prohřívat, co pít…. ale hlavně mě pohladily, uklidnily a rozesmály, když jsem třetí den v nemocnici panikařila, že ještě nemám mléko. Jsou to zlaté ženské a také díky nim nim stále kojím syna.
Jinak kojení proběhlo v naprosté pohodě, měla jsem zapůjčenou odsávačku, abych neměla problémy se záněty prsou.
Byla jsem naprosto spokojená s přístupem vinohradské porodnice.
Výsledky průzkumu jako takového ovšem zcela ideální nejsou, byť chceme vyzdvihnout, že žádné dítě nebylo dokrmováno za použití lahvičky:
- 72 % žen nebylo hned po porodu s miminkem kůže na kůži alespoň po dobu jedné hodiny. (Jedna žena – tj. 4 % – v komentáři specifikovala, že kvůli zdravotním problémům nebyl bonding nebyl možný.)
- 84 % respondentek nebylo informováno o důležitosti kontaktu kůže na kůži během pobytu v porodnici.
- 76 % respondentek nebylo na pokoji s miminkem neustále v režimu rooming-in už od příchodu z porodního sálu.
- Přes 2/3 respondentek nedostalo informaci, kam se po porodu mohou obrátit o pomoc s kojením.
- Téměř 2/3 respondentek personál neukázal, jak během kojení poznat, zda miminko skutečně pije z prsa.
- 76 % respondentek uvádí, že personál nepovažoval za samozřejmé, aby byly s miminkem v jedné posteli.
- 56 % dětí bylo dokrmováno umělým mlékem, přičemž 28 % respondentek uvádí, že jejich dítě bylo dokrmováno umělým mlékem bez jejich informovaného souhlasu a 1/5 žen se o dokrmu se dozvěděla až poté, co bylo dítě dokrmené.
- 60 % žen nedostalo informaci, že mají kojit dítě tak často, jako miminko nebo ony chtějí.
Ženy v komentářích zmiňují mimo jiné:
- nedostatek odborné pomoci
Sestry v nemocnici nedokázaly fundovaně poradit ohledně kojení – jejich vysvětlení – ploché bradavky. Nikdo z personálu – sestry a minimálně dva pediatři – nepoznal, že má miminko zkrácenou podjazykovou uzdičku (i u horního rtu). Díky tomu jsem měla rozkousané bradavky a dítě částečně na nutrilonu.
Snaha o podporu žádná, po porodu imobilní jsem se o dítě musela doprošovat, ani na požádání si nikdo nebyl schopný ke mně chvíli sednout, přestože jsme kvůli porodu měly ztížený začátek kojení a malá hodně blinkala a hubla. Asi dvakrát na mě koukli, když jsem poprosila, ale asi tak na půl minuty a rada se mi dostala až od pediatra. Stejně jsem s kojením v 5 týdnech přestala.
Dostala jsem jen jednu brožurku, jinak to nikdo moc neřešil. Pro mne jakožto prvorodičku zcela nedostačující, neustále jsem tápala.
- dodržování tříhodinového režimu a vážení dětí před kojením a po něm
Na kojení (resp. přisátí) mi syna nosili každé tři hodiny – chodil s ním i tatínek.
Dostala jsem papír, na kterém byl 3 hodinový režim – zda byla stolice, moč, kolik mimi vypilo (tzn. muselo se vážit před a po kojení), jakou mělo teplotu. Bylo to velmi stresující.
- či příliš vysokou postel.
Pokračování na straně 4
