„Navažte děti do šátku a vyražte ven!“
Přestože na ulici potkávám v poslední době čím dál víc maminek nosících svoje děti v šátku nebo nosítku, cvičení s navázanými dětmi se u nás začíná teprve nesměle šířit. Recenzi taneční lekce takového cvičení, kde jsem poprvé od porodu oprášila sambu, chachu nebo jive, si můžete přečíst tady.
Po lekci jsem si sedla se svou bývalou spolužačkou, nyní majitelkou studia LeVITAs Veronikou Kozlovou a povídaly jsme si nejen o tomto cvičení, ale také o poporodních problémech maminek nebo o nošení dětí v šátku.
Cvičení s dětmi v šátku dle Anny Kohutové®
Verčo, jak ses dostala ke cvičení s dětmi v šátku?
O cvičení s dětmi v šátku vím už nějakou dobu. Jako dlouholetá trenérka sleduji trendy, které vznikají u nás i v zahraničí.
Ještě v těhotenství jsem si myslela, že cvičení s dětmi v šátku není vhodné. Ani ne tak pro dítě, ale spíš pro maminku. Říkala jsem si, ať si raději vezme hodinu volna. Dítě pohlídá tatínek nebo babička a maminka má čas jen na sebe. Když bude mít dítě v šátku, nesoustředí se na správné provádění cviků.
Částečně s tím souhlasím dodneška. Náprava pánevního dna a rozestupu břišních svalů by měla začít bez dítěte. My to provádíme před lekcí nebo na konci hodiny. A pořád platí to, že by si maminka třeba před spaním měla lehnout a zacvičit si, aby se na to dokázala soustředit.
Postupně jsi tedy změnila názor?
Ano, i pánevní dno a diastáza jde napravovat během toho, co je dítě v šátku. Rozhodně má cvičení jiný efekt na záda, než jsem si původně myslela. Moje původní představa byla taková, že váha dítěte bude natolik zatěžující pro cvičící matku, že to nemůže odcvičit dobře. Myslím si však, že s trenérem to jde.
Existují případy, kdy maminky přestaly bolet záda v důsledku toho, že nosí dítě v šátku. Ale je třeba nosit správně.
Cvičíš metodu Anny Kohutové. Začněme pěkně od začátku. Kdo je Anna Kohutová? 🙂
Anna Kohutová je porodní asistentka. Laktační poradkyně. Velká aktivistka za práva žen u porodu, která se zasazuje o humanizaci českého porodnictví. Pomáhá nejen ženám před porodem a během něj, ale také maminkám po porodu. Zastává názor, že není nutné, aby se maminka po porodu izolovala od zbytku světa a kvůli dítěti nenaplňovala své potřeby. Žena podle ní může být aktivní i s dítětem, což spojila právě ve svém cvičení.
Sama je bývalou tanečnicí a cvičí jógu. Zaměřila se tedy na rozestup břišních svalů a ochablé svaly pánevního dna a vytvořila systém cvičení specializující se právě na tyto poporodní problémy. Spojením metodiky na posílení svalů pánevního dna a principů kontaktního rodičovství vzniklo cvičení s dětmi v šátku.
V čem je metoda Anny Kohutové odlišná od ostatních?
Neznám důkladně jiné metody poporodního cvičení, protože jsem neprošla školením jiných poskytovatelů. Nemohu je tedy srovnávat.
Když ale srovnám různá cvičení s dětmi v šátku, chybí mi v nich právě ten důraz na pánevní dno a rozestup břišních svalů, které ženy po porodu mnohdy potřebují. Ve chvíli, kdy tyto potřeby maminek jako trenér ignoruji, to není dobře.
Cvičení s dětmi v šátku dle Anny Kohutové® je vhodné hlavně pro trenéry, kteří už cvičí s dětmi v šátku. Na školení se dozví specializaci ke svému portfoliu.
Metoda tedy spočívá v konkrétních cvicích, nebo jde o metodiku, jak pracovat s pánevním dnem, kterou trenér zapojí do svého stávajícího cvičení?
Obojí. V případě rozestupu břišních svalů doporučuje Anna Kohutová několik po sobě jdoucích cviků, které se v první fázi cvičí bez dětí. Tuhle metodiku považuji za velmi funkční, protože pracuje s šikmými břišními svaly. Pokud trenér metodiku zná, pak ji dokáže zapojit i do cvičení v šátku.
Co se týče pánevního dna, Anna Kohutová jde cestou balančních cviků. Aktivovat pánevní dno s dítětem v šátku je náročné, protože maminky myslí na sebe a ne na dítě. Jde to ale taky, právě přes balanční cviky.
Přišlo mi, že cvičení by pro někoho těsně po šestinedělí mohlo být hodně náročné. Říkám si, jestli by nebylo lepší nejdřív navštívit fyzioterapeuta a aktivovat pánevní dno u něj.
Většinou mi chodí maminky až delší dobu od porodu, mohou ale přijít i po šestinedělí. Já jsem byla přesně ta maminka, která začala hned po šestinedělí. Před těhotenstvím jsem byla zvyklá se hýbat. Po porodu mi to chybělo.
Většina žen se ale z poporodního šoku probudí zhruba po třetím měsíci. V tu dobu už je nejvyšší čas začít.
Pokračování na straně 2
