Poporodní (laktační) psychóza

Poporodní psychóza

Obávaná poporodní (dříve také laktační) psychóza se vyskytuje u jedné až dvou z 1000 maminek (0,1-0,2 % všech těhotenství). V České republice se tak s ní ročně potká zhruba 100-200 šestinedělek.

Přestože lze předem do jisté míry říct, která maminka je poporodní psychózou ohrožena více, nelze nikdy zaručit, že nepotká právě vás. Poporodní psychóza může nastoupit velmi rychle a může být nutný zásah okolí, které by mělo maminku dostat do odborné péče co nejdříve (nejpozději tentýž den, kdy se začne chovat bizarně či mluvit nesrozumitelně). Proto je dobré vědět a poučit i své okolí o tom, jak poporodní psychózu poznat a co dělat.

Poporodní psychóza není specifickým onemocněním. Jedná se o těžký, ale léčitelný akutní psychotický stav vyvolaný duševním onemocněním (nejčastěji bipolární poruchou), který se objeví dny nebo týdny po porodu dítěte.

Cítila jsem se, jako bych nemohla usnout. I když jsem byla vyčerpaná, moji mysl nešlo vypnout. Pokud jsem na chvíli usnula, probudila jsem se s pocitem, že jsem spala celou noc, přestože to bylo jen 45 minut od doby, kdy jsem si šla lehnout. Ztratila jsem vnímání času a vše se stalo namáhavým.

Moje pocity den ze dne kolísaly mezi panikou, úzkostí, hněvem a neklidem. Byla jsem paranoidní a moje myšlení bylo zcela iracionální. Cítila jsem se provinile, že jsem všechnu zodpovědnost o péči o miminko i péči o mě přesunula na manžela.

Moje nálady se dramaticky měnily. Cítila jsem se, jako by se všechny moje pocity a myšlenky děly ve skutečnosti a neměla jsem nad nimi žádnou kontrolu. Je hrozné žít způsobem, kdy nevíte, odkud přijde další změna nebo co může vyvolat změnu nálady.

Nepoznávala jsem tu ženu v zrcadle. Oči zapadlé v zadní části hlavy, úplně prázdný pohled, bleduli bez jakékoliv jiskry. Proč se mi to dělo? Čím jsem si to zasloužila a kdy to skončí?

Kaley Easterbrook pro Action on Postpartum Psychosis

Rizikovými faktory jsou podle aktuálních výzkumů:

  • diagnóza bipolární poruchy nebo schizoafektivní poruchy,
  • diagnóza schizofrenie nebo jiného psychotického onemocnění,
  • předchozí psychiatrická hospitalizace z jakýchkoliv příčin (riziko je téměř 10 %),
  • po předchozím porodu se vyskytla poporodní psychóza,
  • rodinná anamnéza poporodní psychózy.

Pokud vaše maminka nebo sestra trpěla poporodní psychózou, ale vy sama jste neměla žádné duševní onemocnění, pak jsou vaše šance na poporodní psychózu relativně nízké (3 %). S rodinnou anamnézou a zároveň dříve diagnostikovanou duševní nemocí ale stoupají až na 25-50 %.

Dalšími okolnosti, které přispívají k propuknutí poporodní psychózy jsou hladiny hormonů po porodu a nedostatek spánku. Naopak není prokázáno, že by za vznik poporodní psychózy mohlo cokoliv by šestinedělka a její partner udělali, nebo že by vzniku poporodní psychózy přispívaly problémy ve vztahu s partnerem, stres nebo třeba to, že by miminko bylo nechtěné.

Srovnání obecných rizikových faktorů poporodní deprese a poporodní psychózy

 Poporodní depresePoporodní psychóza
amnestické faktory- osobní anamnéza poporodní deprese
- rodinná anamnéza poporodní deprese
- osobní anamnéza premenstruační poruchy nálady
- deprese nebo úzkost v těhotenství
- osobní anamnéza poporodní psychózy
- rodinná anamnéza poporodní psychózy
- osobní anamnéza bipolární poruchy
- rodinná anamnéza bipolární poruchy
demografické faktory- starší nebo mladší matka- první porod
sociální faktory- nedostatečná podpora z okolí
- partnerské neshody
- neplánované nebo nechtěné těhotenství
- stresující životní události
- nedostatečná podpora z okolí
biologické faktory- hormonální změny po porodu- hormonální změny po porodu
- spánková deprivace
- poporodní komplikace
- menstruace nebo zástava laktace

Zdroj tabulky: Mohr, P.: Poporodní psychické poruchy, s. 76.

Jak se poporodní psychóza projevuje?

Existuje mnoho symptomů, které se mohou projevit v rámci poporodní psychózy. Čerstvá maminka se může cítit:

  • povzneseně, rozradostněně, jako by byla pod vlivem drog,
  • depresivně, úzkostně nebo zmateně,
  • nepřiměřeně podrážděně, s proměnlivou náladou.

Poporodní psychóza se dále projevuje jednou nebo více z těchto položek:

  • zvláštními představami, které nemohou být pravda (bludy),
  • slyšením, viděním, vnímáním nebo cítěním věcí, které tam nejsou (halucinace),
  • vysoce povznesenou náladou se ztrátou vnímání skutečnosti (mánie),
  • těžkou zmateností.

Moje žena byla úžasná. Měla tolik energie. Opravdu jsme si užívali rodičovství a představování našeho syna přátelům a rodině. Ale asi po týdnu jsem si všiml, že chování manželky začalo být neobvyklé.

Byla pořád šťastná a plná energie, ale až příliš. Začala vymýšlet bizarní schémata, jak si vydělat peníze, a začala všechno třídit podle barev. Mluvila o tom, jak jsou barvy živoucí, zvuky zesílené a vůně ohromující. Nakonec si začala povídat se svým mrtvým otcem.

Příběh partnera maminky s poporodní psychózou
(Postpartum Psychosis: a guide for partners, s 5).

Časté jsou taky tyto symptomy:

  • zvýšená upovídanost, společenskost, trávení dlouhého času na telefonu,
  • velmi zaneprázděná mysl nebo jednu myšlenku za druhou,
  • cítit se plná energie a jako „supermáma“, být rozrušená a neklidná,
  • problémy se spánkem, nebo nepociťovat potřebu spát,
  • chovat se jako mimo kontrolu nebo jinak, než je v povaze dané maminky,
  • cítit se paraniodní nebo podezíravá vůči lidem kolem sebe,
  • cítit, že věci jsou zvláštně propojené, nebo že příběhy v televizi nebo v rádiu mají speciální osobní význam,
  • cítit, že dítě je nějakým způsobem spojené s Bohem nebo s Ďáblem.

Onemocnění může vést k zanedbání péče o sebe nebo o novorozence. Existuje zhruba 4% šance sebevraždy nebo zabití novorozence, proto by se s intervencí nemělo otálet.

Jak se poporodní psychóza léčí?

V případě akutního stavu začíná léčba v České republice hospitalizací. Protože maminka s poporodní psychózou nemusí mít vůbec náhled na svou situaci, je nutné, aby zareagovalo její okolí a dostalo ji včas do odborné péče. Pokud se šestinedělka začne chovat bizarně či mluvit nesrozumitelně, nečekejte a volejte záchranku!

Základem léčby je farmakoterapie antipsychotiky. Pokud jsou symptomy velmi těžké a léky nepřináší zlepšení, může být využito elektrokonvulzivní terapie (laicky elektrošoky).  Součástí léčby jsou pak režimová opatření a edukace pacientky a její rodiny.

Cesta za uzdravením je dlouhá a často lemovaná pocity sníženého sebevědomí, deprese, pocitu viny nebo studu.Většina žen se ale plně uzdraví. Uvádí se, že trvá zhruba 6 měsíců až rok, než se žena začne cítit opět zcela ve své kůži.

Po propuštění z nemocnice se doporučuje brát po dobu alespoň dvou let antipsychotika a docházet pravidelně na kontroly k psychiatrovi.

Tipy odborníků a maminek, které si prošly poporodní psychózou, na období po proběhnuvší hospitalizaci najdete tady.

Také by Vás mohl zajímat druhý díl našeho rozhovoru s psychiatrem Janem Hankou z Národního ústavu duševního zdraví, který se týkal právě poporodní psychózy.


Zdroje:

Action on Postpartum Psychosis: Kayley’s Postpartum Psychosis Recovery Story.

Action on Postpartum Psychosis: Recovery after Postpartum Psychosis.

Action on Postpartum Psychosis: Postpartum Psychosis: a guide for partners.

Mohr, P.: Poporodní psychické poruchy, in: Takács, L. – Sobotková, D. – Šulová, L. (eds.): Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace, Grada Publishing, 2015, s. 75-104.

National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health.

Royal College of Psychiatrists: Postpartum Psychosis: Severe mental illness after childbirth.