3 základní přístupy k jídelníčku

přístupy k jídelníčku kojících maminek

Existují různé představy o tom, co by měla kojící maminka správně jíst, aby měla vše, co potřebuje pro sebe a své miminko. Všechny sdílejí přesvědčení, že by jídelníček měl být zdravý, byť si jej mohou představovat jinak. Základní principy, jak si takový jídelníček vytvořit, najdete zde.

Pro větší přehlednost jsme tyto odlišné přístupy ke stravě kojících maminek rozdělily do tří skupin podle toho, do jaké míry eliminují nadýmavé potraviny a alergeny. I v jejich rámci ovšem existuje spousta variací, neberte tedy naše rozdělení jako dogma.

Zvolte si pro sebe a miminko takovou cestu, která vám bude vyhovovat. Je to důležité nejen proto, aby vám nic nechybělo, ale taky aby vás od kojení neodradila hromada zákazů a příkazů stran stravy.

1. přístup: „neomezujte se v jídle!“

V našich končinách se tento přístup už dnes může jevit jako poněkud radikální. Naše babičky a jejich babičky ovšem rozhodně nebyly při kojení dětí v jídle tak vybíravé.

Některé babičky [pozn.: tj. porodní asistentky] radívají svým svěřenkám, aby pily častěji hrachovou nebo čočkovou polévku, poněvadž prý vede hojně na mléko.

Dr. Čeněk Křížek, 1875

Dodnes tento názorový směr přetrvává v mnoha kulturách světa a evidentně je pro maminky i děti zcela funkční. Základem však je, že vaší stravou není monodieta skládající se z fastfoodového jídla, ale opravdu máte zdravý, pestrý a vyvážený jídelníček. Pak je výhodou tohoto směru, že vám nemůže hrozit nedostatek živin. Ani při dlouhodobém kojení. A navíc si opravdu pochutnáte.

Při kojení můžete jíst víceméně to, co máte ráda. Je pravda, že zelí, fazole a brokolice vás mohou nadýmat, ale jde pouze o vaše střeva, nikoliv krev, a mateřské mléko se tvoří z toho, co je ve vaší krvi. Takže dítě nebude mít více prdíků, než už má, když tyto potraviny sníte.

Co se týče tvrzení, že česnek nadýmá děti, opět to není pravda. Česnek může ovlivnit chuť mléka, ale studie dokazují, že neovlivňuje trávení miminka. A děti v jiných kulturách netrpívají na koliky, i když jejich matky jedí jídla s česnekem a pálivým kořením.

Pokud má tedy vaše dítě prdíky poté, co jste snědla ostré jídlo z fazolí a curry, je to velmi pravděpodobně náhoda. Nakonec děti pláčou často a je lákavé ukázat prstem na něco, co jste snědla, protože vám to dodá pocit kontroly. Ale novorozenci často pláčou z neznámých příčin a řešení nebývá tak snadné.

Simon Cave a Dr. Caroline Fertleman: Your Baby Week By Week, s. 148.

Pokud vy, nebo vaši příbuzní trpíte alergiemi, možná se ptáte, jak se postavit k alergenům nebo alergizujícím látkám. Tento přístup navrhuje alergie (a ostatně i nadýmání) řešit až v případě, kdy reálně nastanou.

Existuje šance, že má vaše miminko alergii nebo intoleranci na určité jídlo. Ale pravděpodobnost je malá – nejčastějším alergenem bývá kravské mléko a týká se to jen 1 až 2 procent dětí. Je ještě méně pravděpodobné, že by vašemu děťátku vyvolala alergii další jídla, proto nemá smysl snažit se je z jídelníčku eliminovat.

Pokud jste přesvědčená, že konkrétní jídlo působí miminku problémy, pak ho na pár týdnů vysaďte, abyste viděla, zda nedojde ke zlepšení. Až jej budete opět vracet do své stravy, pamatujte, že to, co jíte, ovlivňuje vaše mateřské mléko během 4-6 hodin.

Simon Cave a Dr. Caroline Fertleman: Your Baby Week By Week, s. 149.

2. přístup: „udělejte v jídelníčku jen drobné změny!“

Tento přístup představuje kompromis mezi prvním a třetím názorovým směrem. Mezi jeho propagátory patří například známá porodní asistentka Ingeborg Stadelmann.

Zdravá, vyvážená, vašemu tělu důvěrně známá pestrá strava kojenci neuškodí. Pijte a jezte pokrmy, které odpovídají geografické oblasti, v níž žijete, tedy vašemu přirozenému okolí. Snažte se během kojení neměnit své stravovací zvyklosti, zejména se vyhýbejte exotické kuchyni. Nepoužívejte žádná ostrá koření. Pokud máte ráda zelí, pak raději začněte opatrně květákem a brokolicí. Tyto dva druhy způsobují kojencům nejméně nadýmání.

Ingeborg Stadelmann: Zdravé těhotenství, přirozený porod, s. 391.

Zařadily bychom sem i autory, kteří doporučují některá jídla na určitou dobu vynechat a pak se k nim postupně zase vrátit.

Nadýmavou zeleninu (zelí, kapusta, květák, brokolice a kedlubna) po porodu do jídelníčku nezařazujeme. Kolem ukončeného 2.-3. měsíce věku dítěte si začneme tuto zeleninu připravovat v normálním hrnci, ne tlakovém, aby se látky mohly volně odpařovat. Vaříme ji s bylinkovým kořením, které snižuje potíže s nadýmáním – majoránka, tymián, saturejka, kmín.

[…]

Luštěniny začneme postupně přidávat do jídla po ukončeném 2.-3 měsíci věku dítěte.

MUDr. Judita Hofhanzlová: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě, s. 18-19.

Opět je výhodou, že si (v nejhorším případě po pár měsících) pochutnáte na vašich oblíbených jídlech a nebude vám hrozit nedostatek živin.

3. přístup: „vyřaďte vše, co by jen náznakem mohlo miminku škodit!“

Tento směr by se dal označit za extrémní zvlášť, pokud jej budete dodržovat delší dobu. Je sice veden dobrým úmyslem vyhnout se zažívacím potížím a alergiím u dětí. Ve svém důsledku ale může způsobit zúskostnění maminek a nepřiměřené osekání jídelníčku.

Pokud se ve Vás i přes úpravu luštěnin tvoří plyny nebo pozorujete plyny u vašeho kojence (“větropudné látky” přecházejí do mléka) – potom se po dobu kojení luštěninám raději vyhněte.

Miroslav Hronek – Hana Barešová: Strava těhotných a kojících, s. 18.

Vzhledem k tomu, že se trávicí soustava miminka vyvíjí, považujeme za zbytečné a vlastně i nebezpečné zcela se vyhýbat některým běžným potravinám. Z našich zkušeností i zkušeností maminek v našem okolí totiž není možné paušálně říct, že nějaké jídlo bude dítěti vadit. Určitě je opatrnost na místě, zvlášť u čerstvých novorozenců a pokud máte v rodině alergie, astma nebo atopický ekzém. Vězte ale, že jsou děti, které od malička tolerují ve stravě maminky česnek, cibuli, luštěniny, čerstvé pečivo atd. Jsou také děti, jež začaly tyto „rizikové“ potraviny tolerovat v průběhu několika málo měsíců po narození.

Je tedy třeba si vše zvážit s ohledem na individuální okolnosti vás a vašeho miminka. Pokud máte všichni v rodině tak citlivé trávení, že vás nadýmá kde co, či třeba všichni trpíte těžkými alergiemi, pak možná bude tento směr přece jen pro vás. Obecně ale považujeme přístup, kdy maminka bez jakékoliv jistoty, že jejímu dítěti bude něco vadit, automaticky vyloučí velké množství potravin, za udržitelný pouze krátkodobě, například po dobu šestinedělí.

Na českém internetu jsou představitelem tohoto směru například stránky Kojící maminky, kde najdete poměrně rozsáhlý seznam vhodných a nedoporučených potravin bez toho, aniž by byl „zákaz“ alespoň v případě nadýmavých potravin jakkoliv časově omezen, a bez uvedení zdrojů, ze kterých stránky čerpají.


Zdroje:

Cave, S. – Fertleman, C.: Your Baby Week by Week: The ultimate guide to caring for your new baby, Vermilion, 2007.

Hofhanzlová, J.: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě, Medica Publishing, 2007.

Hronek, M. – Barešová, H.: Strava těhotných a kojících, Forsapi, 2012.

Křížek, Č.: Pravá pomoc v těhotenství, při porodu, v šestinedělí a při ženských nemocech: Sbírka užitečných pravidel a naučení pro pohlaví ženské, nakladatelství Josefa Koláře, 1875.

Stadelmann, I.: Zdravé těhotenství, přirozený porod, One Woman Press, 2005.