Pages: 1 2

Podpora kojení v Českém rozhlase Plus

Dnes jsem se za Šestinedělky účastnila natáčení pořadu Pro a proti, který Český rozhlas Plus zasvětil otázce podpory kojení v českých porodnicích. Spolu se mnou diskutovala paní doktorka Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení v Nemocnici Hořovice. Celý záznam si můžete poslechnout tady:

Jsem moc ráda, že se tomuto tématu veřejnoprávní média věnují. Moderátorka Veronika Sedláčková byla na rozhovor velmi dobře připravená a kladla zajímavé dotazy. Nestihla jsem říct ani polovinu toho, co jsem chtěla, ale to padá na moji hlavu.

Co se mi ale líbilo mnohem méně, bylo bagatelizování průzkumu o podpoře kojení v porodnicích ze strany paní primářky s tím, že jde o malý vzorek (ve skutečnosti jde o největší dosud realizovaný průzkum podpory kojení v porodnicích v ČR!) a že zkušenosti matek jsou subjektivní. Ano, jak jinak – každý člověk popisuje realitu tak, jak ji vnímá. Ostatně i paní primářka sama uvedla, že „nevychází z žádných statistik nebo vzorků“, a tedy se opírá čistě o své osobní zkušenosti. Někdy je ale dobré od nich odstoupit, protože mohou být přece jen z mnoha důvodů omezené, a podívat se na data. Ta zase tak lichotivá nejsou. Z našeho průzkumu např. plyne, že:

  • 61 % žen nebylo hned po porodu v kontaktu kůže na kůži s dítětem po dobu alespoň jedné hodiny;
  • 55 % maminek nebylo s dítětem na pokoji v režimu rooming-in už od příchodu z porodního sálu;
  • 38 % žen personál do 6 hodin od porodu neposkytl infomace o kojení a nenabídl pomoc s kojením;
  • 34 % žen nedostalo informace o správné poloze miminka při kojení nebo správném přisátí miminka;
  • 54 % žen personál neukázal, jak poznat, že dítě skutečně pije mléko z prsa;
  • 64 % žen nedostalo informaci, že mají kojit podle potřeb dítěte a 61 % respodentek bylo naopak doporučováno kojit dle časovému harmonogramu nebo po omezený počet minut;
  • 50 % dětí bylo v porodnici dokrmováno (z toho 43 % umělým mlékem) a 18 % dětí bylo dokrmováno bez informovaného souhlasu rodičů.

Ostatně lze to vnímat i tak, že můžete poskytovat jakou chcete službu, ale jak jinak zjistíte, že funguje správně a klientky jsou s ní spokojené, než se je jich prostě a jednoduše zeptáte? To, že se vám pak jejich odpověď třeba nelíbí, neznamená, že klientky lžou. Ukazuje to spíš, že daná služba má zřejmě pár chybiček, které by bylo dobré odstranit. Ve finále totiž kojí matka, nikoliv zdravotníci. Pokud ženám podpora kojení v porodnici neseděla, nebo se některým z nich ostatně ani žádné nedostalo, pak je potřeba se nad tím vážně zamyslet. Stejný postup při monitoringu kvality podpory kojení doporučuje nemocnicím i Světová zdravotnická organizace.

Pochybovačům vřele doporučuji, aby se podívali také na výběr z komentářů žen, který situaci v porodnicích dokresluje. Například k otázce rozporuplnosti rad personálu, jež se paní primářce také příliš nezdála, tam najdete hned několik stran (a stále jde jen o pouhý výběr z toho všeho, co se nám sesbíralo).

Jak má správně vypadat podpora kojení

Jak jsem říkala v pořadu, v ideálním případě jde do porodnice maminka, která chce kojit (je známo, že s tímto plánem jde do porodnice většina žen), a odchází z ní:

  • s výlučně kojeným miminkem (tzn. že nikdy nedostalo žádný dokrm umělým mlékem, glukózou apod.),
  • se správnými a úplnými informacemi o kojení (např. ví, jak kojení funguje a jak ho podpořit; pozná, že miminko je správně přisáté a pije mléko z prsu; pozná, když má miminko hlad a chce se nakojit i předtím, než začne plakat; ví, jak zvládnout obvyklé problémy atd.)
  • se správnou techniku kojení,
  • s tím, že ví, kam se obrátit o pomoc, která je pro ni dostupná.

Není to žádný můj výmysl. Takto to popisuje Světová zdravotnická organizace a UNICEF. Obdobně i Česká neonatologická společnost ČLS JEP.

Abychom se tohoto stavu dopracovali, vytvořila Světová zdravotnická organizace a UNICEF minimální standardy podpory kojení, které se týkají všech porodnic (nikoliv jen porodnic s certifikátem Baby-friendly Hospital). Jde o naprosto základní věci, o kterých víme, že podporují a prospívají kojení. Např. bezprostřední kontakt kůže na kůži maminky s dítětem po porodu po dobu alespoň jedné hodiny (bez ohledu na způsob porodu), poskytování informací o kojení do 6 hodin po porodu, praktická pomoc s kojením, kojení dítěte dle jeho potřeb, nikoliv harmonogramu apod. Zájemci si mohou základní shrnutí (tzv. 10 kroků k úspěšnému kojení) v aktuální verzi a v překladu do češtiny přečíst zde, detailnější rozbor je pak dostupný v angličtině tady.

Naštěstí se u nás najdou zdravotníci, kteří standardy dodržují a podporují maminky v kojení ze všech sil. Těm všem bych chtěla moc poděkovat! Je mi jasné, že to není vůbec snadná práce.

Záludnost ovšem spočívá v tom, že všechny kroky musí být naplněné současně. Porušení byť i jednoho z nich totiž může kojení ohrozit. To je bohužel kámen úrazu i v našich nejlepších porodnicích.

Pokračování na straně 2

(Čteno 402x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...