Podpora kojení v Českém rozhlase Plus
Co jsem v pořadu nezvládla pořádně rozebrat, je to, že doma na to maminka rozhodně taky nemá být sama. Model „domů z porodnice, pak dlouho nic a na konci šestinedělí kontrola u gynekologa“ je pro matky (nejen z hlediska kojení) značně nevýhodný. A to bez ohledu na to, jak dlouho byla žena v porodnici. Nejlepší je, když ji hned po odchodu z porodnice navštěvuje komunitní porodní asistentka (tady se můžeme hodně naučit od našich sousedů – Německa nebo Rakouska), ev. laktační poradkyně či dula. Šestinedělka se tak vyhne problémům, které mohou postupem času nabývat na vážnosti.
Kromě odborné pomoci je pak také zásadní role partnera a blízkého okolí. Mnozí muži ani netuší, jak jsou pro úspěšné kojení důležití!
Nejde jen o praktickou pomoc a vytvoření podmínek pro klidné a pohodové kojení (např. pohlídání starších dětí, obstarání domácnosti apod.), ale o podporu, povzbuzení a ocenění. Navíc, muži – pokud vidíte, že se žena s kojením jakkoliv trápí, neváhejte a zavolejte jí domů porodní asistentku nebo laktační poradkyni! Seznam porodních asistentek najdete např. zde.
Ach, ty titulky
Pokud mě dnes něco zvlášť nepotěšilo, pak je to titulek, který k doprovodnému článku vybral Český rozhlas Plus: „Matky dnes po porodu spěchají domů, takže se nenaučí kojit a děti se nerozkojí, tvrdí lékařka“. Upřímně mě mrzelo, když paní primářka tento názor vypustila do veřejného prostoru, a nesouhlasím s tím. Když to teď ještě zdůraznil v titulku Český rozhlas Plus, asi se na tom budeme točit déle.
Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, zveřejněných webem Ambulantní porod tady (díky za to!), jasně plyne, že přestože se počet maminek odcházejících z porodnice po méně než 72 hodinách mírně zvyšuje, pořád se bavíme o 1 % žen! Není přitom dokonce ani zřejmé, zda jde o maminky, které chtěly samy odejít, nebo které propustila dříve sama porodnice (např. kvůli nedostatku kapacity). Každopádně většina maminek stále v porodnicích po porodu zůstává, i když to třeba není po tak dlouhou dobu jako v minulosti.
Celkově ale považuji tvrzení „kdyby maminky zůstaly déle v porodnici, pak by se naučily kojit“ za natolik zavádějící, že si teď na něj pojďme ještě trochu posvítit.
Nemusíme si zastírat, že nemocniční režim mnohých nemocnic sám o sobě kojení příliš nenahrává. Nedostatek klidu a soukromí, pravidelné vizity bez ohledu na to, jestli dítě právě usnulo, nebo se chce kojit, často také vážení dítěte před kojením a po něm apod. Některé postupy se samozřejmě dají zlidštit. Jsou nemocnice, kde ženy mohou kojit i během vizity. Jsou nemocnice, kde rutinní vážení dětí před kojením a po něm velmi rozumně odbourali, protože jsou si vědomi nepřesnosti této metody (k problematice vážení více zde). Obecně ale platí, že doma je doma a to je také důvod, proč se až tam spousta žen pořádně uvolní a začne se jim tvořit více zralého mateřského mléka.
Teď k tomu ještě pojďme přidat to, co ukazuje náš průzkum. Tedy že kvalita podpory kojení v našich porodnicích nedosahuje minimálních standardů UNICEF a Světové zdravotnické organizace. V různé míře porodnice od porodnice.
Pokud žena zůstane v porodnici déle, zlepší se tím nějak péče o ni? Bude na ni mít personál více času? Začne se jí individuálně věnovat tak, jak potřebuje? Řekla bych, že by to bylo právě naopak. Větší množství žen = větší zatížení už tak velmi zatíženého personálu. Lze jakkoliv předpokládat, že zdravotníci začnou maminkám poskytovat správné informace, pokud tak dosud nečinili? Že z ničeho nic začnou postupovat jednotně, jestliže to doteď tak nebylo? V neposlední řadě bylo by vůbec efektivní po finanční stránce, aby ženy byly hospitalizované v nemocnici kvůli kojení? Zvlášť když víme, že doma jim jde kojení s adekvátní pomocí lépe?
Kam dál?
Ve spolupráci s mnoha odborníky jsme zpracovali návrh doporučení na podporu kojení v ČR. Naprostý základ spočívá v tom, že aktivnější roli v politice podpory kojení začnou zastávat Ministerstvo zdravotnictví a taky Ministerstvo práce a sociálních věcí.
18. října mám jít výsledky průzkumu i doporučení prezentovat na pracovní skupinu k porodnictví na Úřad vlády. Postupně také obepisuji jednotlivé poslance a senátory, které by téma podpory kojení mohlo zajímat. K mému příjemnému překvapení je z jejich strany vidět velký zájem. Navzdory dnešní debatě s paní primářkou tak mám pocit, že se věci postupně posouvají.
