Pages: 1 2

5 tipů, jak zvládnout počátky kojení

Až ji uvidím, určitě budu vědět, jak ji nakojit. Před námi přece kojilo tolik žen a příroda jistě ví, jak to zařídit. Takže nejsem máčka a zvládnu to taky. Jenomže co když je to s počátky kojení trochu jinak?

Kojení mi dnes připomíná jízdu na kole. Je úžasné sednout si na kolo, cítit vítr ve vlasech a jet, kam se mi zamane. Vlastně na tom není nic těžkého a pro většinu lidí je to banální záležitost. Kdo z Vašich známých neumí jezdit na kole, že? silhouette-683751_1280Neznám ale ve svém okolí nikoho, kdo by poprvé jen tak nasedl na kolo a bez jakéhokoliv tréninku vyjel do terénu. Vzpomeňte si, jak Vám jako dětem chvíli trvalo, než jste kolo dostali pod svou kontrolu. Kolik Vás to stálo námahy a pádů. I kdybyste si četli knihy či články, sledovali videa, nebo chodili na kurzy o tom, jak správně jezdit na kole,  stejně vám to nikdy nezprostředkuje ten pocit, když se poprvé posadíte na sedátko, zvednete nohy ze země, položíte je na šlapátka a za současné snahy držet rovně řidítka vyrazíte vpřed.

S kojením to není jinak. Pokud se Vám jej podaří rozjet, je to naprosto úžasná záležitost. Zavřete na chvilku oči a představte si, jak k sobě přitisknete svého malého novorozence. Cítíte jeho vůni, hladíte jeho hebkou tvářičku. Pak se mu podíváte do očí, on se mírně zavrní, přisaje a bude pít hlubokými loky až do sytosti. To vy ho živíte, to díky vám bude spokojeně růst. Neuvěřitelný pocit, že?

Jakmile si jednou osvojíte techniky kojení, bude to pro vás hračka. V šestinedělí na sebe ale nebuďte přísné a nechtějte být bez jakéhokoliv tréninku dokonalou kojící matkou. Ono se to ovšem lehko řekne a hůř udělá. Zvlášť pokud jste kojením úplně nepolíbená. A nebudeme si nalhávat, to jsou nejspíš všechny prvorodičky. Pokud nepracujete jako zdravotní sestra na novorozeneckém oddělení, kojení vás do doby, než ho budete opravdu potřebovat, spíše mine.

Zde je tedy našich 5 tipů, jak úspěšně zvládnout těžký začátek.

1. Pozor na dobře míněné rady v porodnici

Díky naší nezkušenosti jsme náchylnější k různým „dobrým“ a velmi často navzájem si odporujícím radám, kterých se nám v porodnici i od našeho okolí dostane. Nechápejte mě špatně, rozhodně neříkám, že by vám někdo záměrně radil, jak špatně kojit. Každý vám chce jen pomoci. Takže se na něj za jeho snahu nezlobte. 

Přehršel různých rad vás může zvláště v době šestinedělí značně rozhodit, i když jste jinak asertivní a víte, jak to chcete. Některé rady vám mohou kojení nejen znepříjemnit, ale i úplně ohrozit. Bohužel i v porodnicích, které mají označení baby-friendly, můžete narazit na problematický přístup.

Už v porodnici jsem si postěžovala jedné ze sester, že mě z kojení dost bolí bradavky. Místo aby mi upravila techniku kojení, vnucovala mi okamžitě kloboučky. „Kloboučky jsou cesta do pekel,“ radila nám na kurzu porodní asistentka. Naštěstí mi tato informace dostatečně utkvěla v paměti a s díky jsem ty „ďáblovy silikonové pomocníky“ několikrát odmítla. Spousta kamarádek neodolala. Možná to bude náhoda, ale všechny do jedné nakonec skončily u odsávaček mléka a nakonec na mléku umělém.

Maminka Františka, 30 let

Nemocniční medvídek

Tři dny v porodnici na šestinedělí byly zvláštní. Teď zpětně to nevnímám nijak pozitivně. Kubík hodně spinkal, byl unavený z porodu. Takže jsem kojila po 3 až 4 hodinách. Doporučovali max. 10 minut z každého prsu, což jsem dodržovala. Ze začátku to vypadalo, že to Kubíkovi stačí, že je spokojený. Ale třetí noc už to tak nevypadalo. Po kojení plakal a nechtěl usnout. Šla jsem za sestřičkami a po domluvě jsme mu daly 10 ml dokrmu. Spokojeně usnul. Jenže takhle jsme pokračovali až do odchodu z porodnice. Bradavky mě při kojení bolely a neuměla jsem poznat, jestli Kubík pije nebo ne. Sestřička mi jen vždycky zmáčkla prsa a řekla, ze mléko mám, tak co řeším. Připadala jsem si divně.

Maminka Jakuba, 36 let

2. Nepodceňte kojení v prvních třech dnech

Cvičení dělá mistra. V prvních zhruba třech dnech nebudete mít pro miminko mléko, ale tzv. mlezivo. Je hodně syté a miminku bude stačit i troška. Nebudete tedy na začátku muset kojit moc. Navíc miminko může zpočátku hodně spát a vám se třeba nemusí chtít ho rušit kojením. Přesto je nejlepší už v této fázi kojit co nejvíce, ideálně 12x-15 denně. Otuží se vám bradavky, „profouknou“ se mlékovody a budete už vědět jak na to. Až se vám prsa nalijí mlékem, kojení pro vás nebude problém.

Když jsem se snažila Františka přiložit, zpočátku se k ničemu vůbec neměl. „Asi má v žaludku ještě plodovou vodu a není mu dobře, proto nechce jíst, počkejte do zítřka,“ radila mi sestra. Aha, jejda a já bych mu vnucovala jídlo, chudáčkovi, jasně, že ho nechám vydechnout. To byl, myslím, ten moment, kdy jsem na nějakou dobu přišla o mozek a ženskou intuici. Ačkoliv nám na kurzu tisíckrát opakovali, že je důležité co nejčastěji přikládat hned od začátku, já nechtěla synovi „ubližovat“, řekla mi to přece ta sestřička, že jo.

„Jak jde kojení?,“ zeptala se mě máma druhý den při návštěvě. „No, já ještě nekojím, sestra mi říkala, že nemám,“ – ještě než jsem to dořekla, spadla máma málem ze židle. Okamžitě mi Františka přiložila. „Zbláznila ses? Musíš co nejvíc kojit, teď je to přece nejdůležitější, aby se všechno rozjelo, jak má!“

Maminka Františka, 30 let

Pokračování na straně 2

(Čteno 2,185x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...

  • Petra

    A taky je tu myslím ještě jedna důležitá věc – není to vždycky jenom o matce! I každé dítě je jiné a různě dlouho mu trvá, než se naučí např., jak se má správně přisát. Mně třeba po druhém porodu kojení zaskočilo, protože neprobíhalo stejně bezproblémově a pohodově jako po tom prvním. Bylo strašně bolestivé, syn totiž neotvíral pořádně pusinku. Časem se to srovnalo, taky díky tomu, jak rostl. Důležité ale bylo vytrvat a nevzdávat to!

    • Šestinedělky

      Děkujeme za komentář! To je velmi cenná připomínka. Past může být někdy v tom, že prvorodička nemusí poznat, jestli je chyba v sání miminka, nebo v kojící technice. Určitě je dobré se v pochybnostech poradit s laktační poradkyní. A přesně jak píše Petra, nevzdávat to 🙂

  • Ester

    Moc pěkně sepsaný článek. Když si vzpomenu na svoje začátky se synem, bylo to opravdu moc těžké, ale zároveň ty nejkrásnější chvíle. Nedovedu si představit, že bych nekojila a ještě se měla starat o UM. Hlavně ale psychicky mi kojení moc pomohlo. Důležité je ovšem také zvolit správné kojící oblečení, které pomůže hlavně v těžkých začátcích. Já kupovala zde: https://www.happymum.cz/0,obleceni-pro-kojeni.html