Změna priorit: Proč spánek není pro Tvoje dítě to nejdůležitější
Tracy Cassels, PhD., je známá doktorka vývojové psychologie žijící v kanadském Vancouveru. V roce 2012 založila stránky Evolutionary Parenting, kde pomáhá široké veřejnosti pochopit dosavadní výzkumy z akademické sféry a využít je v rodičovské praxi. Mimo jiné je nám na ní velmi sympatické, že ve svých člácích uvádí zdroje, což je něco, o co se snažíme i my.
Díky Tracyinu laskavému svolení můžeme na Šestinedělkách překládat kterékoliv články z Evolutionary Parenting. První vlaštovkou bude text zabývajícím se spánkem. Protože upřímně, který z rodičů se alespoň jednou v životě nestresoval ohledně toho, že jeho dítě (ne)spí nějak jinak, než by mělo.
Text přeložila a hypertextové odkazy doplnila Aneta Majerčíková. Citace zůstávají v původní podobě.
Vždy, když se mi to zdá relevantní, kladu svým klientům a mnoha lidem, kteří mi posílají otázky a vzkazy, následující otázku:
Co si myslíte, že je nejdůležitejší pro vývoj vašeho dítěte?
„Spánek,“ reagují téměř nevyhnutelně rodiče. Někteří to vysloví, pak se zamyslí a diví se, proč si myslí, že je to to nejdůležitější. Jiní se s touto odpovědí spokojí. Není to nijak překvapující vzhledem k tomu, že v naší společnosti existuje tlak na rodiče, aby se o spánek neustále starali. Sakra, vždyť se zdá, že naše rodičovství je po většinu času hodnoceno právě podle toho, jak dobře naše děti spí. Bez ohledu na všechno ostatní.
Teď, když to čtete a přemýšlíte, proč bychom vůbec něco jiného považovali za důležitější, dovolte mi, abych navrhla pár věcí:
- bezpečná citová vazba (attachment),
- láska,
- reagování na potřeby dítěte,
- být nakrmený,
- dostávat dostatek vhodných podnětů,
- dotek.
Vážně věříte, že je spánek stále více důležitý než tyhle věci? Pokud se zamyslíte nad svým životem, je spánek vaším hlavním zájmem? Způsobuje spánek, že vaše problémy zmizí? Pomáhá vám cítit se dobře ve vlastní kůži? Uklidní vás, když se věci vyvíjejí špatným směrem?
Skutečnost je taková, že spánek – ač důležitý – pro nás není začátek a konec všeho. Ano, mozek si potřebuje odpočinout. Potřebuje spánek, ale úzkost, kterou rodiče pociťují v souvislosti se spánkem, není o tom, že dítě vůbec nespí (přestože existují takové extrémní případy, o tohle se nejedná, když rodiče mluví o tom, zda se jejich dítěti dostává „dostatek“ spánku). Jde o společenské rozhodnutí, že děti potřebují určité množství spánku. Jak ukážu níže, tohle množství a druh spánku nemá žádný podklad v biologii.
Takže co naše děti doopravdy potřebují? Jaké by měly být naše priority jako rodičů a jako společnosti, když mluvíme s novými rodiči, namísto toho, abychom podporovali klam, že děti potřebují hodiny a hodiny nepřetržitého spánku?
Naše děti potřebují lásku a doteky a reagování na jejich potřeby
Rozsáhle jsem publikovala o důležitosti citové vazby na blaho našich dětí, ale chci, aby v tom bylo jasno: Porucha citové vazby je spojená se zvýšeným rizikem výskytu řady problémů, od poruch duševního zdraví po vztahové problémy a další (pro přehled viz [1]). Jako rodiče potřebujeme uznat, že psychická pohoda našich dětí je stejně důležitá jako ta fyzická. Známe extrémní případy, kdy bylo o děti fyzicky pečováno, ale nebyla jim poskytnuta útěcha, a devastující účinky, jaké to mělo. Většina z nás se tomuto extrému nikdy nepřiblíží a přesto 40 % dětí trpí poruchou citové vazby [2]. Čtyřicet procent. To nám ukazuje, že něco v raném rodičovství je ve velkém měřítku špatně, že bychom o tom měli mluvit a snažit se zjistit, co s tím. Ovšem vězte, že láska, a ještě důležitěji, reagování na potřeby dětí je to, co předurčuje bezpečnou citovou vazbu u našich dětí a každý rodič jim to může poskytnout (zde si o tom můžete přečíst více – zatím jen v angličtině).
Naše děti potřebují odpovídající výživu
Zdá se hloupé, že v kultuře takového bohatství stále existují děti, kterým chybí životně důležité živiny a nejsou přiměřeně krmeny. Tohle není o kojení vs. umělém mléku, ale spíše o rodinách, které šetří s umělým mlékem, aby déle vydrželo, nebo používají umělé mléko po datu spotřeby nebo ho nechávají naředěné delší dobu. Výsledkem je, že děti nemají dostatek jídla, nebo dostávají jídlo, jež může být kontaminované [3]. Nebo rodiny, které si nemohou dovolit výživné potraviny, takže miminka a batolata nedostávají vitamíny a minerály potřebné pro optimální vývoj mozku. V době, kdy jsou ohroženy programy, jako je WIC v USA, je nutné, abychom bojovali za pochopení toho, že rodiny potřebují ony služby, aby se jejich dětem dařilo.
Pokračování na straně 2