Pages: 1 2 3

Jak se kojí v porodnicích: reakce

Řešením celé situace by byla podpora komunitních porodních asistentek, jež by se se ženou znaly již z doby před porodem, ideálně by ji mohly doprovodit i při porodu, ale hlavně by s ní byly v kontaktu i ve chvíli, kdy by byla žena propuštěna z porodnice domů, a mohly by ji navštívit a pomoci jí v prvních dnech a týdnech mateřství. Tyto služby jsou již dnes nabízeny nejen porodními asistentkami, ale i dulami nebo laktačními poradkyněmi, ale ženy si za ně musí platit, protože zdravotní pojištovny je nehradí. Projekty na tuto péči již byly představeny a dokonce se setkaly s úspěchem  u žen, bohužel ale nejen zdravotní pojišťovny nepovažují tuto péči o matky a děti za důležitou.

Problém kojení po propuštění z nemocnice se neobjevuje až nyní. V časopise pro porodní asistentky z první republiky můžeme například najít články, kde se řeší spor mezi komunitními porodními asistentkami a lékaři. Porodní asistentky jsou obviňovány z toho, že špatně pečují o ženy a ty téměř nekojí. Asistentky se brání tím, že problém mají jen ženy, které porodily v porodnici, a proto apelují na zlepšení péče o kojení tam.

Na závěr lze konstatovat, že podpora kojení je podle vědeckých výzkumů nejlepší prevencí dalších onemocnění (např. zánět prsů u žen, nebo alergie u dětí). Ženy by měly péči porodních asistentek při podpoře kojení vyžadovat u svých zdravotních pojišťoven.

Přejeme všem ženám, aby se jim a jejich dětem této podpory dostalo.

Bc. Magdalena Ezrová

komunitní porodní asistentka a viceprezidentka Unie porodních asistentek

Vyjádření České asociace sester

Vážená magistro Majerčíková,

po přečtení Vašeho článku jsem velmi přemýšlela, co se skrývá za čísly, která uvádíte.

Pracuji na neonatologickém centru ve fakultní nemocnici. Celý můj pracovní život je mým největším zájmem dítě a jeho potřeby, kojení je základním kamenem v životě dítěte. Vím, co kojení znamená pro dítě, ale i pro maminku, není to jen strava, ale dítěti u prsu se dostává pocitu bezpečí, vnímá matčinu vůni, teplo, hlas, slyší její srdce, vytváří se mezi nimi pouto na celý život.

Po poradě s dalšími dětskými sestrami z jiných porodnic jsme za těmi čísly našly rozdíly, které bych Vám ráda poskytla, aby Váš článek byl pravdivý, protože čísla nemají vždy pravdivou vypovídající hodnotu.

  1. Snížila se hospitalizační doba v porodnici

V roce 2003 odcházely maminky z porodnice nejdříve pátý den, kdy již většina matek byla plně kojící, protože se mléko začíná u maminek tvořit 3 -5 den. Dnes nejen pojišťovny tlačí na dřívější odchod z porodnice, ale i samy maminky. Trendem budoucnosti, bude ještě kratší hospitalizace, již dnes v některých porodnicích umožňují ambulantní porod. V roce 2010 se mohla hospitalizace zkrátit na 3dny, protože od 1. 9. 2009 mohl být odebrán novorozenecký screening metabolických vad již po 48 hodinách a tím dojít ke zkrácení hospitalizačních dní. Maminky s dětmi mohou odejít 72 hodin po porodu, jsou více stresovány, aby pro dítě měly dostatek mléka a tak často volí odchod domů s dokrmem. Krátký pobyt v porodnici neumožňuje, aby všechny děti byly plně kojené a tak dokrm je alternativou, spokojeného dítěte.

  1. Dokrm v porodnici je podáván se souhlasem maminky. Dokrmuje se odstříkaným matčiným mlékem, ženským mlékem nebo umělým, dle možností jednotlivých porodnic. Dokrmy se podávají alternativně stříkačkou přes matčin prst nebo cévkou u prsu, aby probíhala stimulace a došlo k plné laktaci maminky. Některým maminkám opravdu začne plná laktace až doma a dítě kojí několik měsíců. Čísla pro ÚZIS posílají jednotlivý lékaři z porodnic, kteří ovšem moc nerozlišují jednotlivé dokrmy, proto bych jejich výpovědní hodnotu nepřeceňovala. O kojení se starají dětské sestry, které mají největší zkušenosti a maminky v kojení edukují, podporují je v jejich snaze po plném kojení.
  1. V dnešní době se z celkového počtu narozených dětí rodí více než 10% nedonošených. Zdravotní stav těchto dětí nedovoluje včasné přikládání k prsu a plné kojení, proto jsou krmeny matčiným mateřským mlékem. Domů odchází s částečným kojením a dokrmem právě odstříkaným matčiným mlékem. Díky medicínskému vývoji bude nedonošených dětí přibývat.
  1. Uvádíte průzkum spokojenosti maminek z roku 2012.

Myslím si a vycházím ze svých osobních pracovních zkušeností, že se péče o maminku a novorozence velmi zkvalitňuje a přibližuje trendům v porodnictví západní Evropy. Maminky změny vítají a vyžadují, posuzují osobní zkušenost z porodnice na sociálních sítích.

Průzkum by se měl provádět častěji, protože je měřítkem kvality péče jednotlivých porodnic a maminky si mohou svoji porodnici vybrat.

Podmínky v porodnicích se změnily a stále se vyvíjejí, maminky jsou velmi informované o těhotenství, porodu, kojení a i při hospitalizaci si mohou aktuální informace najít na internetu nebo na sociálních sítích. Přicházejí s porodními plány, kde mají svá přání péče o sebe a své miminko popsané a personál porodnic k nim vždy přihlíží.

V dnešní době chce většina maminek kojit, a proto se změnila délka kojení, nepočítá se na týdny, ale měsíce a roky. Kojící maminky jsou vidět a je na ně pamatováno různými koutky, kde mají klid a nemusí se tajně ukrývat, jak bylo v minulosti zvykem.

Nemyslím si, že by se kojilo méně dětí než v minulosti, pouze by bylo nutné podpořit kvalitativně více výpovědní výzkum spokojenosti maminek a zjistit, jak jsou české maminky schopné a ochotné kojit.

Za prezidium ČAS

Mgr. Ilona Antoníčková, místopředsedkyně pediatrické sekce ČAS

Vyjádření sdružení MAMILA

Dobrý den,

děkujeme Vám za Váš email.  Přečetli jsme si Váš článek.  My jsme v Mamile žádným způsobem neanalyzovaly konkretní situaci v porodnicích v České republice. Máme údaje z průzkumu, který jsme dělaly na Slovensku.

Tento průzkum najdete tu, výsledky jsou tady. Jeho analýza je zde. A další analýza po 20 měsících, která ukazuje, že existuje tendence ke zhoršování situace za posledních 20 měsíců je tady.

Když se podíváte na náš průzkum a údaje, které z něho plynou ohledně dokrmování umělou výživou v porodnici, tak uvidíte, že čísla uváděná o výživě dětí při propuštění z nemocnice nemají reálnou vypovědní hodnotu ohledně toho, jaké procento dětí skutečně dostane umělou výživu již v porodnici a ani o tom, jaké procento dětí je kojeno výlučně. „Vylučné kojení“ je specifický terminus technicus, který je něco jiného než „plné kojení“. „Vylučné kojení“, tedy skutečně jenom krmení mateřským mlékem z prsu matky, je údaj, který se nesbírá statisticky ani v Čechách ani na Slovensku.
Pokračování na straně 3
(Čteno 2,762x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...