Pages: 1 2 3

Jak se kojí ve fakultních nemocnicích?

1. FN Hradec Králové (BfH)

O prvních dvou místech rozhodovaly tisíciny procent! Těsnější už to být nemůže. FN Hradec Králové, která je od roku 2004 Baby-friendly Hospital, v našem žebříčku vede se svými 78,285 % plně kojených dětí v roce 2015. Ani tak ovšem nedosahuje národního průměru (81,4 % v roce 2015).

Dokrmováno bylo 13 % dětí, což je o něco málo lepší než národní průměr (13,6 %). Zároveň je to ale horší výsledek, než je průměr krajský (12,4 %). Umělá výživa byla poskytována 8,6 % dětí, což značně převyšuje národní průměr (3,9 %) i krajský průměr (5,3 %).

V porovnání s jinými fakultními nemocnicemi jde o menší zařízení – údaje se v roce 2015 týkají 2.602 dětí.

Nemocnice nám zaslala svá data i za rok 2016, ze kterých plyne pokles na 76 % plně kojených dětí. Z grafu je patrné, že jde o dlouhodobý trend stejně jako ve zbytku České republiky. Výrazně také ve srovnání s předešlými roky narostl počet dětí krmených parenterálně (do žíly) – na 1,3 %.Výživa novorozenců ve FN Hradec Králové

Data FN Hradec Králové najdete pro období 2008-2016 na stránkách nemocnice (dole na stránce). Údaje z let 2000-2007 nám poskytl ÚZIS. Protože je zatím nezveřejnil na svých stránkách, stáhnout si je můžete zde. FN Hradec Králové patří velký dík za vstřícnou komunikaci a ochotu udělit nám na naši žádost takřka obratem souhlas, aby nám zbytek dat poskytl ÚZIS.

2. FN Plzeň (BfH)

FN Plzeň je od roku 1998 baby-friendly hospital. První místo jí uniklo jen o fous, plně kojených dětí bylo při odchodu z porodnice v roce 2015 78,284 %. Oproti FN Hradec Králové jde ovšem o větší zařízení – údaje za rok 2015 se týkají 3.311 dětí.

Dokrm dostávalo 17,1 % dětí, což je nad národním (13,6 %) i krajským průměrem (14,2 %). Umělou výživou bylo krmeno 4,1 % miminek, tedy o něco málo nad národním průměrem (3,9 %). Zároveň jde ale o lepší výsledek než bylo ten rok průměrnou hodnotou v Plzeňském kraji (4,6 %).

Nemocnice nám poslala svá data za rok 2016, ale není z nich patrno, zda jde pouze o část dat (celkový počet propuštěných novorozenců je v roce 2016 jen 3.082), nebo jsou již zpracována všechna. Pokud jde o druhou možnost, pak si FN Plzeň výrazně polepšila – plně kojených dětí je 85,2 % (9,4 % dokrmů, 4,4 % umělé výživy).

Výživa novorozenců při propuštění ve FN Plzni

Data FN Plzeň najdete v letech 2003-2016 na stránkách nemocnice (str. 4). Ve zbytku jsme vycházely z údajů ÚZIS (ke stažení tady), k jejichž poskytnutí dala na naši žádost nemocnice velmi rychle a vstřícně souhlas.

3. FN Brno (BfH)

FN Brno, resp. pracoviště na Obilním trhu, má od roku 2003 certifikát Baby-friendly Hospital. Data ovšem nelze podle vyjádření nemocnice rozdělit na pracoviště na Obilním trhu a v Bohunicích.

První místo v našem srovnání uniklo FN Brno o pouhé setiny procent. Z prvních tří umístěných a vlastně ze všech fakultních nemocnic je ale největším zařízením, v roce 2015 bylo z porodnice propuštěno 6.731 dětí. V té době bylo při propuštění z FN Brno plně kojeno 78,23 % dětí.

Dokrmováno bylo 16,7 % dětí, tedy více než je národní (13,6 %) i krajský průměr (11,9 %). Umělou výživu dostalo 4,3 % dětí, tedy o málo více než národní (3,9 %)  a výrazně více než krajský průměr (2,8 %).

FN Brno nám poskytla i údaje za rok 2016. Plně kojeno bylo 76,3 % dětí, dokrmováno 17,9 % miminek a umělou výživou vyživováno 4,7 % dětí. Mírně tedy narostl počet dětí vyživovaných dokrmy a umělou výživou.

Stoupá počet dětí vyživovaných parenterálně (do žíly) – 0,4 % v roce 2010 a 0,9 % v roce 2016.

 

Výživa novorozenců ve FN Brno

Údaje poskytnuté FN Brno za období 2008-2016 jsme na stránkách nemocnice nenašly, stáhnout si je tedy můžete tady. Ve zbytku jsme pak čerpaly z ÚZIS (ke stažení zde).

4. FN Královské Vinohrady

Ve FN Královské Vinohrady se v porovnání s ostatními fakultními nemocnicemi rodí nejméně dětí. V roce 2015 bylo z nemocnice propuštěno celkem 1.305 novorozenců. Nicméně ani tak se jí nevyhnul trend snižování počtu plně kojených dětí a narůstání dokrmů.

Zatímco v letech 2001-2004 se počet kojených dětí pohyboval kolem 89-90 % a dokrmů bylo kolem 3,5-4 %, v roce 2015 je plně kojeno už jen 77,1 % dětí a dokmováno 17,9 % novorozenců, což je výrazně nad národním průměrem (13,6 %). Nicméně je to o něco méně než průměr v Praze (18,3 %).

Na druhou stranu umělou výživou bylo krmeno 2,2 % dětí, což je výrazně méně než národní (3,9 %) i pražský průměr (3,1 %).

Oproti ostatním nemocnicím došlo k výraznému nárůstu počtu dětí vyživovaných parenterálně (do žíly). Mezi lety 2000-2004 šlo o několik jednotlivců (do 1 % novorozenců), v roce 2015 se bavíme o 34 dětech (2,6 %).

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Údaje FN Královské Vinohrady jsme na jejích stránkách nenašly, dáváme je tedy ke stažení zde. Údaje pro nás vyžádala nemocnice z ÚZIS, když bylo zjevné, že se nespokojíme ani s absencí odpovědi, ani s odpovědí obecnou.

Pokračování na straně 3

(Čteno 3,304x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...

  • Petra Slováčková Romanovská

    Zdravím, mám dotaz. Jakkoli jsem zastáncem kojení a naopak si nedělám iluze o přístupu jednotlivých “laktačních” poradkyň v porodnicích, nemůže to být způsobeno spíš tím, že je čím dál tím víc rizikových porodů, děti končí v inkubátorech a jsou tam dokrmovány uměle?

    • Šestinedělky

      Děkujeme za dotaz!

      Máte určitě pravdu, že je zvlášť u fakultních nemocnic jedním z faktorů, které vedou ke snížení počtu plně kojených dětí, to, že se v nich koncentrují rizikové případy a jejich počet pravděpodobně narůstá.

      Vůbec to ovšem nevysvětluje tak velké rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi. Vždyť třeba FN Brno, přestože je největší a zároveň má pracoviště, které se specializuje na nedonošené děti z celého širého okolí, je na tom pořád výrazně lépe než FN Motol.

      Navíc je třeba také vzít v potaz, že i nedonošené děti mohou – a dokonce by i měly – být v mnoha případech kojeny, o čemž se v poslední době mluví čím dál více (viz doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2015 – http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/183037/1/9789241508988_eng.pdf?ua=1). Je otázkou, do jaké míry jsou pro to v našich porodnicích nastaveny podmínky. Doufáme, že nám více osvětlí náš průzkum.

      • Petra Slováčková Romanovská

        No já jsem právě dost skeptická ohledně té podpory, ať už jsou to rizikové děti nebo ne. Znám případ, kdy se rodička vrátila z porodnice (z fakultky) s tím, že měla slabé mléko (nebo málo mléka), což by snad už měl být překonaný mýtus. Předpokládám, že jí to řekli tam… Kojila s odřenýma ušima týden, a protože dávali i dokrm, ztratila mléko úplně.
        Osobně si myslím, že by měla být opět větší osvěta o tom, jak je kojení zdravé a prospěšné. Zdá se mi totiž, že zase narůstá velký počet matek, které prostě z nejrůznějších důvodů kojit nechcou a nic je k tomu nedonutí (ty důvody jsou většinou dost malicherné).

        • Šestinedělky

          Je možné, že ve Vašem okolí je víc případů, kdy ženy kojit a priori nechtějí. Vnímáme to jako jejich legitimní rozhodnutí, ať už je založené na jakýchkoliv důvodech. A ostatně takové ženy byly vždycky, akorát dříve si některé mohly zaměstnat kojnou 🙂 V celkových číslech jich ale bude spíše menšina.

          Osvěty určitě není nikdy dost 🙂 Nicméně z našeho průzkumu, kde odpovídají ženy různého založení a různých zkušeností (určitě ne jen “prokojící”) zatím spíš plyne, že maminky chtějí pro své děti to nejlepší a jsou si velmi dobře vědomy toho, jaké výhody má pro miminka i pro ně kojení. Potřebují ale k úspěšnému kojení určité podmínky (především dostatečný kontakt s miminkem, kvalitní pomoc a podporu, klid). Rozhodně nepomůže tlak na to, že mají kojit. Zvlášť v kombinaci s tím, když není doprovázený adekvátní pomocí, je to pro kojení poměrně vražedná kombinace.

          Jinak přesně podle Vašich zkušeností – mýtus o nedostatku mléka / slabém mléku i podle odpovědí maminek v průzkumu stále vesele žije.

          • Petra Slováčková Romanovská

            To si nemyslím, že zrovna v mém okolí je o tolik víc případů, kdy ženy kojit nechtějí. Většina mých kamarádek kojí, ale ty, které nechtějí opravdu nechtějí, ne že by z nějakých rozumných důvodů nemohly.
            Mě právě naopak velmi zarazila ta klesající tendence, která z Vašeho výzkumu vyplývá. Jak si to vysvětlujete?

          • Šestinedělky

            Vyjádření oslovených odborníků, kterým jsme tuto otázku kladly, najdete tady: http://sestinedelky.cz/jak-se-koji-v-porodnicich-reakce/

            Co se týče našeho názoru, ten se zatím ještě dotváří. Nebudeme se unáhlovat a počkáme si, co vyplyne z průzkumu podpory kojení v porodnicích očima maminek. Jsme teprve ve fázi sběru odpovědí, byť už jich máme přes 3.500. Budete si holt muset počkat 🙂 Je ale zjevné už teď, že nejde o jednu konkrétní věc, je to vícero faktorů.

    • Ivana Antalová

      Moje nejmladší dcera se narodila ve 24. týdnu těhotenství, na hranici životaschopnosti a kojila jsem ji více než dva roky. Podpora kojení je důležitá u zdravých dětí, u předčasně narozených a nemocných ještě více. Je to jeden ze způsobů, jak může matka naplňovat svoji mateřskou roli.

      • Petra Slováčková Romanovská

        To není moc odpověď na můj dotaz. Vy jste jeden konrétní případ a kojení jste si očividně prosadila. Věřím ale, že zrovna v těch rizikových případech může být větší tlak na matku, a ta se prostě nerozkojí… Znám spoustu matek (a bohužel i různých doktorů), kteří to neřeší a flašku považují za pohodlnější…

        • Ivana Antalová

          Myslím si, že těch vlivů může být víc. Chybějící podpora ze strany ošetřujícího personálu i nepříjemný tlak, o kterém píšete, na jedné straně, stereotypy, zlehčování, špatná osobní zkušenost, chybějící ochrana ošetřujícího personálu ze strany systému na straně druhé. Svoji dceru jsem kojila, protože jsem dlouho kojila své starší děti a věděla jsem, že je to o příjmu – výdeji a klidu. Nicméně podporu v kojení jsem v porodnici směrem k sobě necítila, spíše naopak, podobné zkušenosti mají i další ženy. Problematice porodů i těch předčasných se věnuji již deset let. Je možné, že může mít vliv i větší počet rizikových a předčasných porodů, nicméně si myslím, že podpora kojení u předčasně narozených dětí je lepší než byla dříve, proto bych pokles v kojení tímto vlivem nerada zveličovala, byť si jsem vědoma, že tam jsou velké rezervy. I když například Brno otevřelo nedávno roomingové pokoje pro matky s předčasně narozenými dětmi a v kojení jsou úspěšnější než jiné fakultní porodnice, které pečují o podobně závažné případy. Ukazatelem může být například i fakt, že zdravotní opodstatnění má maximálně 10% nástřihů hráze a 10% císařských řezů a u nás je porodnice, kde je 10% nástřihů a jiná stejné úrovně, kde je 80% nástřihu či je nastřižena každá prvorodička a nejedná se o riziková pracoviště. Jako problém pro kojení vnímám právě jakékoliv násilí, kterým může být třeba také nepříjemný tlak na ženu, aby kojila stejně jako chybějící podpora, až zlehčování, přičemž se nemusí jednat jen o rizikový či předčasný porod. Žena ví, jak má kojit, potřebuje k tomu podporu, ne manipulaci.

          • Petra Slováčková Romanovská

            No dobře, to všecho je jasné. Mně ale zajímá, proč k tomu tedy dochází, že je takový pokles oproti minulým letům v podstatě ve všech těch porodnicích? Protože ten klesající trend tam prostě je a měl by se tedy nějak vysvětlit.

    • Zorka Morávková

      Moje maminka se předčasně narodila v roce 1928 a vážila 1,2 kg. Byla “dopékána” v troubě (inkubátory nebyly) a babička ji POUZE kojila. Byly v péči porodní báby. Mámě letos bylo 89 let.

      • Petra Slováčková Romanovská

        To není odpověď na můj dotaz. Tehdy to asi ani jinak nešlo…

  • Eliška Kupšovská

    Jestli hnete LaLi, uděláte velký kus práce.

  • Danca

    O podpore kojeni v nemocnicich jiz nemam iluze. Kdybych se nesnazila prosadit svou, tak se mozna nerozkojim.