Pages: 1 2 3

Jak se kojí v porodnicích: reakce

Když jsme v prosinci 2016 publikovaly data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky o kojení v porodnicích, bylo zřejmé, že budeme potřebovat pomoc s jejich výkladem. Proč se snižuje procento plně kojených dětí při odchodu z porodnice? Proč přibývá dokrmů a umělé výživy? Jak lze tento trend zvrátit?Umělá strava

Oslovily jsme tedy hned vzápětí všechny možné instituce a odborníky, kteří nás napadly. Ministerstvo zdravotnictví, Českou neonatologickou společnost, Laktační ligu, Českou komoru porodních asistentek, Unii porodních asistentek (UNIPA), Českou asociaci sester, sdružení laktačních poradkyň MAMILA.

Odpovědi jsme do dnešního dne obdržely od posledních tří jmenovaných. Zvlášť nás mrzí, že nám neodpovědělo Ministerstvo zdravotnictví ani Laktační liga, u kterých bychom čekaly, že k tématu budou mít co říct. Pokud nám dodatečně pošlou své vyjádření, samozřejmě je publikujeme na našich stránkách. Po více než dvou měsících čekání v to ale zcela nedoufáme.

Teď už dáváme prostor osloveným odborníkům. Zvýraznění máme na svědomí my 🙂 Na konci článku se pak dočtete, co my na to a jak se můžete zapojit i vy!

Vyjádření Unie porodních asistentek (UNIPA)

Děkujeme za možnost vyjádřit se k Vašemu článku na webu Šestinedělky.

Porodní asistentky zaznamenaly snižování počtu dětí, které odcházejí z porodnice plně kojené. Vidí to ve své praxi, kdy se na ně obracejí ženy o pomoc s kojením. Je obtížné uvést všechny důvody pro stále menší počet plně kojených dětí. Lze ale upozornit na skutečnosti, které brání tomu, aby plně kojených dětí bylo víc.

Jejich počet negativně ovlivňuje špatné fungování strategie Baby-friendly hospital initiative. Téměř žádná nemocnice nedodržuje 10 kroků k úspěšnému kojení, a to i přesto, že je držitelem certifikátu BFHI. Ve většině porodnic nejsou dodržovány body č. 6, 7, 8 a 9. To znamená, že první volbou při nutnosti dokrmování je umělé mléko místo mateřského, děti jsou od matek oddělovány ihned po porodu, není podporováno kojení dle potřeb dítěte, matkám se vnucuje tříhodinový interval mezi kojeními a z toho plyne nutnost používání dudlíků a šidítek.

K mateřství patří těhotenství, porod i kojení, které spolu úzce souvisí. Kojení bývá ovlivněno způsobem porodu. Jedním z prvních kroků k úspěšnému kojení je přirozený porod a následný okamžitý bonding (tedy kontakt kůže na kůži) matky a dítěte. Dítě se samo a podle svých potřeb seznamuje s maminkou, s její vůní, s jejími bradavkami, s mlezivem a maminka se naopak seznamuje se svým dítětem. Díky tomu se nastartují důležité hormonální pochody, které jsou zodpovědné za hladký průběh kojení. Často si ale jako zdravotníci neuvědomujeme, jak důležitý je tento začátek. Je obecně známo, že pokud se zvířecí matce vezme mládě a poté se jí znovu vrátí, matka ho odmítá. U lidí fungují stejné fyziologické mechanismy jako u jiných savců. Přesto jsou ještě porodnice, kde jsou děti matkám po porodu odnášeny, a tento trend se nelepší.

Matky nejsou podporovány ve svých kompetencích při kojení. Od zdravotníků slyší instrukce, které už nejnovější výzkumy týkající se kojení dávno vyvrátily, např.: „Nemáte mléko. Máte nevhodně tvarované  bradavky. Máte slabé mléko. Vy už zase kojíte? To to dítě rozmazlíte. Budou vás bolet bradavky.  Musíte kojit X minut z jednoho prsu, X minut z druhého. Musíte kojit jen XX minut dohromady.“

Přetížený personál v porodnicích  podává ženám různorodé informace, ženy jsou stresovány vážením dítěte před kojením a po něm, aniž je jim pořádně vysvětleno, jak poznají, že dítě sáním získává dostatek mléka. Jsou nuceny vyplňovat tabulky, dodržovat chod oddělení, ale to je často právě v rozporu s potřebami jejich dítěte. Může to znít banálně, ale téměř každá matka Vám potvrdí, že ji tyto pokyny a nařízení stresují. Velmi často proto ženy falšují záznamy a snaží se o propuštění z nemocnice domů co nejdříve.

Odchodem domů se ale situace žen často nelepší. Dnes je zvykem propouštět matky po porodu domů již za 72 hodin. Tedy v den, kdy se jim nejvíce nalévají prsa a dostavuje se často poporodní krize. Ženy tak zůstávají již zcela bez jakékoli pomoci a odbornou radu od porodní asistentky jich vyhledá jen velmi málo. Přitom systém péče komunitních porodních asistentek je v tuto chvíli tím nejlepším preventivním opatřením a je běžnou součástí zdravotní péče v mnoha evropských zemích. Pro většinu matek je v tuto těžkou chvíli bez odborné podpory nejjednodušší dokrmit dítě umělým mlékem (s tímto doporučením odcházejí z porodnice). K plnému kojení se jich vrátí jen minimum.

Zajímavá jsou také data od ÚZIS o výživě dětí do jednoho roku věku. O něčem dokonce vypovídají víc. Pozorujeme sice patrný pozitivní trend zvyšujícího se počtu dětí kojených alespoň šest měsíců, i když není uvedeno zda jsou děti kojeny plně. Z dat ale bohužel vyplývá, že téměř 40 % dětí není kojeno ani půl roku. A to je dle mého názoru údaj, který ukazuje, že ve snaze o podporu kojení nejsme úspěšní.

Pokračování na straně 2

(Čteno 4,003x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...