Mimina: Film (nejen) pro vyděšené prvorodičky
Když jsem poprvé držela v náručí svou, dnes už více než rok starou dcerku, byla jsem v úžasu, že vypadá úplně jinak, než jsem si představovala, a zároveň úplně stejně jako můj muž. Jen v menším provedení. Cítila jsem prohlubující se pocit lásky a oddanosti, který od té doby ještě značně zesílil. A pak taky něco jiného. Obavu, jak tohle zvládnu. Jak se dokážu postarat o tohle malé, bezbranné stvoření, odkázané celým svým bytím na mě. Nezkušenou matku, která se ve své roli musí teprve najít a zabydlet.
Počátky byly vskutku těžké. Jedním z důvodů bylo i to, že jsem se křečovitě snažila vyhnout se jakýmkoliv chybám v péči o malou a zapomněla jsem si mateřství užívat. Přestože jsem v té době již dávno měla načtený kultovní Koncept kontinua, teprve film Mimina z roku 2010 mi názorně ukázal, že způsobů, jak vychovávat děti, je spousta a děti je prostě zvládnou. Není třeba se upínat na svou dokonalou představu.
Film bych doporučovala všem rodičům, protože je to příjemná a často vtipná podívaná. Nejvíc ovšem může dát prvorodičkám vyklepaným z toho, jak se zvládnou o dítě postarat po porodu.
Mimina vlastně nejsou klasickým hraným filmem, ale dokumentem francouzského režiséra Thomase Balmèse. Zachycuje první rok života čtyř miminek, pocházejících z různých koutů světa: Panijao z Namibie, Mari z Japonska, Hattie ze Spojených států amerických a Bayara z Mongolska. Zásadně se tedy liší nejen materiální podmínky, do kterých se děti narodily, ale také přístup jejich rodičů.
Studio Cannal
Mým oblíbencem se v průběhu filmu stala rozverná Panijao. Právě na jejím příkladě je krásně vidět, že není nutné stát dítěti ani v takto útlém věku neustále za zadkem a opečovávat ho jako porcelánovou panenku. Mnohem prospěšnější pro jeho psychomotorický vývoj je dát mu svobodu ke zkoumání světa.
Maminka malé Panijao se pro mě stala velkým a do značné míry nedostižným vzorem. Nechápejte to tak, že by se o Panijao nestarala nebo jí nenastavila určité hranice. Zároveň jí ale ponechala spoustu volnosti a nezahlcovala ji zbytečnými zákazy a příkazy.
Studio Cannal
Přes veškerou snahu nedokážu a možná ani v hloubi duše nechci dát své dceři takovou volnost, protože se o ni v našem vyspělém světě v mnoha ohledech bojím. Možná zbytečně. Tam, kde se mi to ale podařilo, to vždy bylo ku prospěchu věci. U nás doma nemáme žádnou ohrádku, chrániče na rohy, zábrany na zásuvky u skříní. Zabezpečili jsme pouze elektrické zásuvky. Přesto ke karambolům prakticky nedochází.
Za to, že jsem v sobě našla schopnost dát dceři takovou důvěru a začala si více užívat roli matky, vděčím filmu Mimina. Protože se mi film opravdu líbil a myslím, že by se mohl líbit i vám, nachystala jsem pro vás soutěž o 5 DVD s tímto filmem. Soutěžit můžete do 10. února, stačí vyplnit krátký dotazník.
Viděli jste už dokument Mimina? Jak se vám líbil? Které mimino vás nejvíc oslovilo? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem nebo na FB!