Pages: 1 2 3

Jak se kojí ve fakultních nemocnicích?

5. FN Olomouc (BfH)

FN Olomouc patří od roku 1998 mezi baby-friendly nemocnice. Počtem propuštěných dětí lze přirovnat k FN Hradec Králové. V roce 2015 se jednalo celkem o 2.451 novorozenců.

Ve FN Olomouc je patrný kolísavý trend snižování a opět zvyšování plně kojených dětí. Nicméně ve srovnání se začátkem tisíciletí, kdy v roce 2003 bylo plně kojeno dokonce 90 % novorozenců, jde o jasný pokles.

V roce 2015 bylo při propuštění z porodnice plně kojeno již jen 76,2 % dětí.

Dokrmováno bylo 17,8 % dětí, tedy více než je národní (13,6 %) i krajský průměr (14,2 %). 5,7 % dětí, tedy opět více než je národní i krajský průměr (v obou případech 3,9 %), bylo vyživováno uměle.

Postupně se snížil počet dětí vyživovaných parenterálně (do žíly) – 0,7 % v roce 2006 na 0,2 % v roce 2015.

Výživa novorozenců ve FN Olomouc

Údaje FN Olomouc jsme plně čerpaly z ÚZIS (ke stažení jsou zde) poté, co nám k jejich poskytnutí dala na naši žádost nemocnice vstřícně a takřka bleskově souhlas.

6. VFN v Praze – Porodnice U Apolináře

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, jejíž porodnice je známá jako U Apolináře, patří mezi jedny z největších. V roce 2015 z ní bylo propuštěno 4.962 živých novorozenců.

Ani VFN v Praze se nevyhnul trend snižování podílu plně kojených dětí při propuštění z porodnice.

V roce 2015 bylo při propuštění plně kojeno 73,4 % novorozenců.

Dokrmováno bylo 20,5 % dětí, což je výrazně nad národním (13,6 %) i krajským průměrem (18,3 %). Umělou výživou bylo krmeno 5,8 % dětí, tedy opět o dost více, než je národní (3,9 %) i krajský průměr (3,1 %).Výživa novorozenců ve VFN v Praze

Údaje VFN Praha jsme kompletně čerpaly z ÚZIS (ke stažení zde). K poskytnutí dat nám nemocnice udělila souhlas velmi vstřícně a rychle, za což jí děkujeme.

7. FN Ostrava (BfH)

FN Ostrava získala v roce 2005 označení Baby-friendly Hospital. Ve srovnání s jinými fakultními nemocnicemi patří mezi menší zařízení a je srovnatelná s FN Olomouc a FN Hradec Králové. V roce 2015 z ní bylo popuštěno 2.699 živých novorozenců.

Počty plně kojených dětí, jak je patrno i z grafu, průběžně kolísají. V posledních letech se ale pohybují pod hranicí 75 %.

V roce 2015 bylo při propuštění z porodnice plně kojeno jen 69,9 % dětí.

Dokrmováno bylo 20,8 % novorozenců, tedy výrazně více než je národní (13,6 %) i krajský průměr (12,3 %). Umělá výživa byla podávána 8,7 % dětí. I v tomto případě tedy mnohem více než je národní (3,9 %) i krajský průměr (4,4 %).

Výživa novorozenců ve FN OstravaData FN Ostrava jsme zcela čerpaly z ÚZIS (ke stažení zde). 

6. FN Motol (BfH)

FN Motol získala v roce 2009 titul Baby-friendly Hospital. Nemocnice patří ve srovnání s ostatními fakultními nemocnicemi mezi středně velká zařízení. V roce 2015 z ní bylo propuštěno 3.590 novorozenců. Srovnatelná je tedy s FN Plzeň. Ovšem pouze velikostně, nikoliv výsledky.

V roce 2015 z ní bylo při propuštění plně kojeno jen 62,8 % novorozenců. Nejedná se navíc o žádnou výjimku, ale o dlouhotrvající trend.

Dokrmováno bylo 29, 7 % dětí, tedy výrazně nad národním (13,6 %) i krajským průměrem (18,3 %). Umělou výživou bylo krmeno 4,7 % miminek, tj. opět více než je národní (3,9 %) i krajský průměr (3,1 %). Ale např. ve srovnání s VFN v Praze si FN Motol vede alepoň v tomto aspektu lépe. 

Dobrou zprávou je, že se postupně snížil počet dětí živených parenterálně (do žíly) – z 2,3 % v roce 2011 na 0,6 % v roce 2015.

FN Motol nám zaslala i data za rok 2016. Na první pohled je patrné, že ještě nejsou zpracována kompletně (22 plně kojených dětí), proto je zde neuvádíme.

Výživa novorozenců ve FN Motol

Údaje FN Motol najdete zde. Chtěly bychom na tomto místě nemocnici pochválit z hlediska přístupu k poskytování informací. Její zaměstnanci komunikovali rychle a vstřícně, což byl případ i jiných nemocnic. Ovšem data, která už k dispozici neměli, nám automaticky vyžádali z ÚZIS, aniž bychom je o to musely jakkoliv žádat. To považujeme za příklad dobré praxe.

Závěrem

Jak jsme vlastně očekávaly, žádná z fakultních nemocnic nedosáhla národního průměru plně kojených dětí při propuštění z porodnice.

Zdá se, že tytam jsou doby, kdy z fakultních nemocnic odcházelo plně kojeno 8 i 9 z 10 dětí. Maminkám, které tam plánují rodit, bychom proto doporučily, aby měly po ruce vlastní laktační poradkyni, která jim kvalifikovaně pomůže s kojením.

Překvapilo nás, jak klamavé může být označení porodnice za baby-friendly. Přestože na prvních místech se umístily nemocnice s tímto certifikátem, baby-friendly porodnice se objevily i na opačném konci našeho žebříčku.

Nechápeme, jak je možné, že se FN Motol, která se dlouhodobě pohybuje pod povinnou hranicí 75 %  plně kojených dětí, může chlubit titulem Baby-friendly Hospital. Stejně tak je ovšem od roku 2011 pod hranicí 75 % i FN Ostrava.

Oslovily jsme proto 8. března 2017 MUDr. Mydlilovou z Laktační ligy, jež také vede Národní laktační centrum v Thomayerově nemocnici. Právě to má v České republice za úkol pravidelně kontrolovat splnění podmínek v nemocnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital.

Ptaly jsme se, zda podmínka 75 % nadále platí (není důvod se domnívat, že by tomu tak nebylo). Jak často probíhá recertifikace (v sebehodnotícím dotazníku pro porodnice na stránkách Laktační ligy se můžete dočíst jednou ročně, na stránkách Národního laktačního centra jednou za 3 roky). Zda již někdy došlo k tomu, že by porodnice certifikát neobhájila, popř. která a v jakém roce.

Naše dotazy zatím zůstaly bez odpovědi.

Milé dámy, rodily jste v některé z fakultních nemocnic? Jaké podpory kojení se Vám dostalo? Podělte se s námi v průzkumu podpory kojení pro období let 2014-2017, v diskuzi pod článkem či na naší FB stránce! 

(Čteno 2,824x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...

  • Petra Slováčková Romanovská

    Zdravím, mám dotaz. Jakkoli jsem zastáncem kojení a naopak si nedělám iluze o přístupu jednotlivých “laktačních” poradkyň v porodnicích, nemůže to být způsobeno spíš tím, že je čím dál tím víc rizikových porodů, děti končí v inkubátorech a jsou tam dokrmovány uměle?

    • Šestinedělky

      Děkujeme za dotaz!

      Máte určitě pravdu, že je zvlášť u fakultních nemocnic jedním z faktorů, které vedou ke snížení počtu plně kojených dětí, to, že se v nich koncentrují rizikové případy a jejich počet pravděpodobně narůstá.

      Vůbec to ovšem nevysvětluje tak velké rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi. Vždyť třeba FN Brno, přestože je největší a zároveň má pracoviště, které se specializuje na nedonošené děti z celého širého okolí, je na tom pořád výrazně lépe než FN Motol.

      Navíc je třeba také vzít v potaz, že i nedonošené děti mohou – a dokonce by i měly – být v mnoha případech kojeny, o čemž se v poslední době mluví čím dál více (viz doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2015 – http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/183037/1/9789241508988_eng.pdf?ua=1). Je otázkou, do jaké míry jsou pro to v našich porodnicích nastaveny podmínky. Doufáme, že nám více osvětlí náš průzkum.

      • Petra Slováčková Romanovská

        No já jsem právě dost skeptická ohledně té podpory, ať už jsou to rizikové děti nebo ne. Znám případ, kdy se rodička vrátila z porodnice (z fakultky) s tím, že měla slabé mléko (nebo málo mléka), což by snad už měl být překonaný mýtus. Předpokládám, že jí to řekli tam… Kojila s odřenýma ušima týden, a protože dávali i dokrm, ztratila mléko úplně.
        Osobně si myslím, že by měla být opět větší osvěta o tom, jak je kojení zdravé a prospěšné. Zdá se mi totiž, že zase narůstá velký počet matek, které prostě z nejrůznějších důvodů kojit nechcou a nic je k tomu nedonutí (ty důvody jsou většinou dost malicherné).

        • Šestinedělky

          Je možné, že ve Vašem okolí je víc případů, kdy ženy kojit a priori nechtějí. Vnímáme to jako jejich legitimní rozhodnutí, ať už je založené na jakýchkoliv důvodech. A ostatně takové ženy byly vždycky, akorát dříve si některé mohly zaměstnat kojnou 🙂 V celkových číslech jich ale bude spíše menšina.

          Osvěty určitě není nikdy dost 🙂 Nicméně z našeho průzkumu, kde odpovídají ženy různého založení a různých zkušeností (určitě ne jen “prokojící”) zatím spíš plyne, že maminky chtějí pro své děti to nejlepší a jsou si velmi dobře vědomy toho, jaké výhody má pro miminka i pro ně kojení. Potřebují ale k úspěšnému kojení určité podmínky (především dostatečný kontakt s miminkem, kvalitní pomoc a podporu, klid). Rozhodně nepomůže tlak na to, že mají kojit. Zvlášť v kombinaci s tím, když není doprovázený adekvátní pomocí, je to pro kojení poměrně vražedná kombinace.

          Jinak přesně podle Vašich zkušeností – mýtus o nedostatku mléka / slabém mléku i podle odpovědí maminek v průzkumu stále vesele žije.

          • Petra Slováčková Romanovská

            To si nemyslím, že zrovna v mém okolí je o tolik víc případů, kdy ženy kojit nechtějí. Většina mých kamarádek kojí, ale ty, které nechtějí opravdu nechtějí, ne že by z nějakých rozumných důvodů nemohly.
            Mě právě naopak velmi zarazila ta klesající tendence, která z Vašeho výzkumu vyplývá. Jak si to vysvětlujete?

          • Šestinedělky

            Vyjádření oslovených odborníků, kterým jsme tuto otázku kladly, najdete tady: http://sestinedelky.cz/jak-se-koji-v-porodnicich-reakce/

            Co se týče našeho názoru, ten se zatím ještě dotváří. Nebudeme se unáhlovat a počkáme si, co vyplyne z průzkumu podpory kojení v porodnicích očima maminek. Jsme teprve ve fázi sběru odpovědí, byť už jich máme přes 3.500. Budete si holt muset počkat 🙂 Je ale zjevné už teď, že nejde o jednu konkrétní věc, je to vícero faktorů.

    • Ivana Antalová

      Moje nejmladší dcera se narodila ve 24. týdnu těhotenství, na hranici životaschopnosti a kojila jsem ji více než dva roky. Podpora kojení je důležitá u zdravých dětí, u předčasně narozených a nemocných ještě více. Je to jeden ze způsobů, jak může matka naplňovat svoji mateřskou roli.

      • Petra Slováčková Romanovská

        To není moc odpověď na můj dotaz. Vy jste jeden konrétní případ a kojení jste si očividně prosadila. Věřím ale, že zrovna v těch rizikových případech může být větší tlak na matku, a ta se prostě nerozkojí… Znám spoustu matek (a bohužel i různých doktorů), kteří to neřeší a flašku považují za pohodlnější…

        • Ivana Antalová

          Myslím si, že těch vlivů může být víc. Chybějící podpora ze strany ošetřujícího personálu i nepříjemný tlak, o kterém píšete, na jedné straně, stereotypy, zlehčování, špatná osobní zkušenost, chybějící ochrana ošetřujícího personálu ze strany systému na straně druhé. Svoji dceru jsem kojila, protože jsem dlouho kojila své starší děti a věděla jsem, že je to o příjmu – výdeji a klidu. Nicméně podporu v kojení jsem v porodnici směrem k sobě necítila, spíše naopak, podobné zkušenosti mají i další ženy. Problematice porodů i těch předčasných se věnuji již deset let. Je možné, že může mít vliv i větší počet rizikových a předčasných porodů, nicméně si myslím, že podpora kojení u předčasně narozených dětí je lepší než byla dříve, proto bych pokles v kojení tímto vlivem nerada zveličovala, byť si jsem vědoma, že tam jsou velké rezervy. I když například Brno otevřelo nedávno roomingové pokoje pro matky s předčasně narozenými dětmi a v kojení jsou úspěšnější než jiné fakultní porodnice, které pečují o podobně závažné případy. Ukazatelem může být například i fakt, že zdravotní opodstatnění má maximálně 10% nástřihů hráze a 10% císařských řezů a u nás je porodnice, kde je 10% nástřihů a jiná stejné úrovně, kde je 80% nástřihu či je nastřižena každá prvorodička a nejedná se o riziková pracoviště. Jako problém pro kojení vnímám právě jakékoliv násilí, kterým může být třeba také nepříjemný tlak na ženu, aby kojila stejně jako chybějící podpora, až zlehčování, přičemž se nemusí jednat jen o rizikový či předčasný porod. Žena ví, jak má kojit, potřebuje k tomu podporu, ne manipulaci.

          • Petra Slováčková Romanovská

            No dobře, to všecho je jasné. Mně ale zajímá, proč k tomu tedy dochází, že je takový pokles oproti minulým letům v podstatě ve všech těch porodnicích? Protože ten klesající trend tam prostě je a měl by se tedy nějak vysvětlit.

    • Zorka Morávková

      Moje maminka se předčasně narodila v roce 1928 a vážila 1,2 kg. Byla “dopékána” v troubě (inkubátory nebyly) a babička ji POUZE kojila. Byly v péči porodní báby. Mámě letos bylo 89 let.

      • Petra Slováčková Romanovská

        To není odpověď na můj dotaz. Tehdy to asi ani jinak nešlo…

  • Eliška Kupšovská

    Jestli hnete LaLi, uděláte velký kus práce.

  • Danca

    O podpore kojeni v nemocnicich jiz nemam iluze. Kdybych se nesnazila prosadit svou, tak se mozna nerozkojim.