Pages: 1 2

Dopis mému těhotnému já

Tvoje manželství bude jiné. Ty a Tvůj manžel se uvidíte úplně novýma očima: zbrusu novým mikroskopem na úspěchy a selhání toho druhého. Jeden z vás bude „příliš lehkovážný“ a jeden z vás „příliš opatrný“ – nakonec se naučíte potkat někde uprostřed. Budete si vzájemně věřit, jak jste si nikdy nevěřili, a naučíte se vzájemně milovat jako rodiče, což je jiný druh lásky. Večerní rande budou vzácná. Váš sexuální život bude pomalý. Buď trpělivá, buď trpělivá, buď trpělivá. Budeš v pokušení počítat: kolikrát ses v noci probudila, kolikrát jsi měnila plenu, kdo naposledy umyl nádobí, čí práce je namáhavější. Poslouchej mě, mámo, pozorně. Vést si skóre nemá ve Tvém manželství místo. Odhoď poznámkový blok. Nejlepší věc, kterou pro sebe a toho druhého můžeš udělat, je říkat „děkuji“ a „miluji Tě“ každý den. Buď vděčná, uznalá, měj s tím druhým slitování. Je snadnější to říct, než udělat, ale věř mi: oba to nyní potřebujete víc, než kdy dřív.

Tvůj dům bude jiný. Budeš často zmožená nepořádkem, hromadou nádobí, upatlanými povrchy a drobky. Ale jednoho dne bude na zemi řada lupínků značících, kde bylo Tvoje dítě a co vidělo, a Ty zjistíš, že tyhle lupínky dělají z Tvého domova domov mnohem víc než květiny ve váze a tohle zjištění Tě rozesměje. Jednoho dne až poběží Tvoje batole v pyžamu po chodbě, budeš chtít tenhle zvuk zachytit v lahvi a uchovat na věcnost, protože není lepší zvuk, který by Tě mohl probudit (kromě kávovaru). Tvůj dům bude méně uklizený, chaotičtější a méně příznivý ke zvaní návštěv, ale budeš ho milovat stokrát víc, protože ses tam nikdy necítila tak doma.

Celý Tvůj život bude jiný. Každý den se probudíš s povinností milovat svoje dítě nad jakoukoliv možnou míru. Bude to mít vliv na každé rozhodnutí, co uděláš, na každou Tvoji myšlenku, na každou buňku Tvého těla. Pomalu se naučíš uvolňovat kontrolu a očekávání. Proces, který budeš jako rodič praktikovat po celý zbytek svého života. Začneš svět vidět očima mámy – uvidíš lásku, Boha a lidstvo novýma očima, které Tě změní, zformují a pomohou Ti uvědomit si, jak malá jsi a jak velký je Bůh.

Zaplní se prázdnota, o níž jsi nevěděla, že existuje. Pamatuješ si, kdy jsi poprvé viděla východ slunce? Kdy jsi poprvé cítila na chodidlech písek? Poprvé ochutnala čokoládu? Nejspíš ne; na to, aby sis to pamatovala, jsi byla příliš malá. Pět minut předtím, než se tyhle zážitky udály, jsi jen tak byla, myslela sis, že život je skvělý tak, jak je. Ale pak jsi uviděla ohromující oranžové svítání a cítila teplý písek pod nohami a ochutnala lahodnou čokoládu a věděla jsi. Věděla jsi, že život je nekonečně lepší, protože jsi zažila tohle kouzlo. A mateřství je něco takového, jen milionkrát lepší.

Takže mámo, pokračuj v nakupování. Právě Ti spadl popcorn za tričko, ale neboj, nikdo si toho nevšiml. A pamatuj, co jsem řekla o dětských ubrouscích: na těchhle věcech nezáleží.

(Čteno 1,364x)
Líbil se Vám článek? Sdílejte 🙂

You may also like...